Možná to není úplně přesné označení pro hudbu fenomenálního houslisty Félixe Lajkó. Těžko se pro ni ale hledají slova, která by ji mohla vyjádřit. Pokud totiž na Zemi existuje hudebník z jiné planety, pak je to on. Srbský génius z Maďarska Félix Lajkó.


Nejsou to jenom tóny, které se linou z jeho houslí. Je to něco víc, a cítili to všichni, kdo na koncertě božsky nadaného sedmatřicetiletého hudebníka v tu chvíli byli. Bez jediného slova za doprovodu hráče na violu Antala Brasnyo Lajkó dojal snad i stromy v zámeckém parku. Slzám štěstí, které se vám spontánně derou do očí, se při Lajkóvě jemně barvité hře neubráníte. Jakoby se v Náměšti nad Oslavou zjevil zázrak. Byl to velmi očišťující hudební večer. Okolí se vám po takovém zážitku jeví krásnější, lidé jsou k sobě vstřícnější a milejší a vše se zdá být étericky lehké, jako tóny Lajkóvých houslí.


Nuže, Folkové prázdny začaly. „Pojďme oslavovat!“, vyzvala Ida Kelarová. Zůstala poněkud ve stínu při zahajovacím večeru náměšťského festivalu, ale jen malounko. Se svojí Jazz Famelijí nám ukázala, jak má oslava života vypadat. Ať je tedy oslava v Náměšti nad Oslavou radostná!

Luděk Mahel