Zátoka, kde se konalo několik táborů legendárního oddílu Pražská dvojka pod vedením spisovatele Jaroslava Foglara. Její existenci připomíná i bronzový reliéf Vladimíra Pechara, který letos rovněž slaví kulaté výročí.

Sluneční zátoku turista najde při trati Posázavského pacifiku Světlá nad Sázavou – Čerčany. Stačí vystoupit na zastávce Vilémovice, přejít most přes řeku Sázavu a odbočit po pěšině vpravo po jejím proudu po žluté turistické značce. Pak už je to asi půl kilometru na velkou louku.
U lesa stojí od roku 1997 žulový balvan s pamětní deskou, která připomíná Foglarovy letní tábory. Autorem bronzového reliéfu je Vladimír Pechar – Pluto, který oslavil letos osmdesát let. Nedaleko louky se nachází kemp Sluneční zátoka.

Jaroslav Foglar, známý pod skautskou přezdívkou Jestřáb, jezdíval se svým oddílem do Sluneční zátoky či jejího blízkého okolí v letech 1925-1945. Jako malý navštěvoval příbuzné v Ledči nad Sázavou a tento kraj si zamiloval. Tábor v roce 1925 nazvaný „Tábor v Zátoce neznáma“ byl 300 metrů od louky níže, stejně jako tábory v letech 1927 a 1928. První tábor přímo na louce, kterou si Foglar pronajal od soukromého majitele z nedaleké obce Veliká, se konal až v roce 1931. Táboření ve Sluneční zátoce se také stalo předlohou Foglarovy knihy Hoši od Bobří řeky.

Každý rok v červnu se zde koná setkání příznivců Jestřába a jeho díla nazvané Setkání ve Sluneční zátoce, které pořádá Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

Čím může Sluneční zátoka návštěvníka okouzlit? Nejlépe to vyjádřil sám Foglar: „Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují.“

Pro návštěvníky Sluneční zátoky, kteří se necítí po vzoru skautů na nocování pod stanem, je k dispozici stejnojmenný penzion Sluneční zátoka manželů Janouškových. Podle jejich názoru pojmenoval Foglar pro skauty dnes kultovní místo Sluneční zátoka proto, že zde slunce svítí prakticky celé léto.