Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsem z Vysočiny - domluvím se anglicky

Jihlava - Do konce života mu zbývají jen hodiny. Do konce života hejtmanského. Miloš Vystrčil (ODS) dnes vyklidí kancelář, která patří prvnímu muži kraje Vysočina.

14.11.2008
SDÍLEJ:

Miloš VystrčilFoto: DENÍK/Libor Plíhal

Ve stejných prostorách vydržel osm let. Nejdříve zatočil v předpokoji vlevo a zamířil do kanceláře náměstka, poslední čtyři roky pak otevíral dveře na druhé straně této místnosti.

Není vám líto, že musíte odejít?
A mám se snad z toho zbláznit? Prostě to nevyšlo, voliči rozhodli jinak. Vím, že to je dobře nastaveno, a když se toho budou naši nástupci držet, tak sklidí velké úspěchy. Vysočina se bude mít dobře.

Vzhledem k tomu, že do roku 2013 přiteče do kraje hodně peněz z Evropské unie, tak asi takový předpoklad je…
Nemyslete si, i socialisté budou mít problémy. Za jejich vlády dojde v kraji k definitivnímu úbytku dětí na středních školách. A to určitě nebude bezbolestné.

Co bolelo vás nejvíc během hejtmanování? Tipuji, že kauza zdravotníka Zelenky.
Jednoznačně! Tam se ukázalo, že musíte o mnoha věcech přemýšlet víc do hloubky. I poznání člověka se vyvíjí, takže pak někteří třeba měli pocit, že jsem vlastně změnil názor. Bylo to celé pro mě obrovské poučení.

Mnohý si teď řekne: Doufám, že i pro lékaře, zdravotní personál, nemocnice.
Myslím, že tam to úžasně pomohlo. Smekám před havlíčkobrodskou nemocnicí. Máme ji akreditovanou, ostatní také budou akreditovat. Získala třetí místo v žebříčku nejoblíbenějších nemocnic. Myslím, že lidé ve zdravotnictví teď pracují mnohem zodpovědněji. Pomohlo to totiž paradoxně celému tomuto oboru.

Když už jsme se dostali ke zdravotnictví, proberme trochu i poplatky v nemocnicích. Tvrdí se, že to právě zlomilo vaz občanským demokratům v nedávných krajských volbách. Souhlasíte s tím?
Lidé dali přednost negativní volbě a celostátním tématům před tím, aby volili hejtmana, o kterém si třeba myslí, že to tady nedělá úplně špatně. V našich průzkumech jsem vycházel z toho, že jsem pro 70 procent lidí oblíbený nebo minimálně přijatelný, takže by mě volili čtyři z pěti lidí. Ale dostali jsme jen dvacet procent, takže mě – nás vlastně – volil jen jeden z pěti. Při kontaktní kampani jsme vlastně žili v omylu. Ti lidé nám totiž na ulicích nesdělovali – my vás sice máme rádi, ale volit vás nebudeme. A protože člověk byl neustále ovlivňován zpravidla velmi přátelským přijetím, tak se mi zdálo, že to bude nejen u nás, ale i v jiných krajích podobné a že ve volbách máme šanci.

Zkusme se ale vrátit k otázce a poplatkům…
Myslím si, že reforma zdravotnictví není o poplatcích, ale je určitě o omezení nadužívání zdravotní péče.
A na omezení tohoto nadužívání je spousta možností. Kdo nehavaruje s autem, tak má bonusy, proč něco podobného nezavést i tady? Kdo prostěchodí málo k lékaři, tak bude mít bonus, třeba na daních. Nemělo by to stejný výsledek jako poplatky? A když jde člověk jednou za rok k lékařis chřipkou, proč ho máme trestat za to, že zaplatí 30 korun, zase 30 a pak opět 30? Pak se ten člověk může lehce naštvat, ale pokud by v tom roce pouze ztratil bonus, myslím, že by tomu lépe rozuměl.

Kromě zdravotnictví hraje kraj důležitou velkou roli i ve školství. Před několika lety jsme se bavili o tom, že je potřeba na Vysočině udržet lidi vzdělané. Podařilo se vám to?
To je proces tak na deset patnáct let. Schválili jsme tři priority, které vždycky vysvětluji takto: Jsem z Vysočiny – domluvím se anglicky. To je: umím anglicky říci, kde bydlím, co umím a tak dále. Jsem z Vysočiny – kamarádím s počítačem. Umím ho pustit, poslat mail, podívat se po webu, najít informace.
A za třetí: jsem z Vysočiny – vím, co mám udělat, abychom se já i moje rodina měli dobře. Na to jsou dnes peníze, kantoři by měli pomoci změnit studentské priority, aby se nastavila profesní orientace lidí na obory, které jsou potřeba. Chtěl bych, aby se na základních školách učilo anglicky ve všech předmětech aspoň pět minut. I v češtině je možné si pustit anglickou písničku – to všechno by mělo jít.

A jaké na to ted máte odezvy?
Dobré. Říkal jsem o tom ředitelům středních škol, zdálo se mi, že to brali, a nyní se někteří obávají, zda se v tom bude pokračovat. Řekl jsem jim, že doufám, že ano. Pak máme ještě další projekty – poznávání jako horizontální téma. Týká se to například cestovního ruchu, chceme realizovat na Vysočině projekt s pracovním názvem „Vesmír Vysočiny“, jednalo by se o populárně–naučné centrum blízko Jihlavy. Přesvědčil jsem pány ředitele Romana a Hlavinku z ČEZu, že přispějí na školu pro energetiky s praxí v Dukovanech a v Dalešicích. Ta by byla u průmyslové školy v Třebíči a byla by jedinou v republice. Strašně mě to baví, proto o tom také nadšeně vykládám.

To se vám podařilo ve druhé čtyřletce. Byl mezi ní a tou první nějaký markantní rozdíl?
V té druhé se nám podařilo již částečně zúročit to, co jsme si v té první připravili. A díky evropským penězům jsme se mohli rozmáchnout u cílů, o kterých jsme jen přemýšleli. Pustili jsme se tak do obrovských rekonstrukcí nemocnic, masivních oprav silnic, velké podpory vzdělávání. První čtyři roky byly obdobím konsolidace a hledání, ty druhé posilováním a budováním dobrého jména Vysočiny. To se o prvním období říct nedalo, tam jsme byli jakýsi beztvarý útvar někde a mezi něčím.

O dosavadních hejtmanech se mluvilo i na veřejnosti s velkým respektem. To jste byli tak silní a jednotní i mezi sebou, to jste se nehádali?
My jsme si nekonkurovali, a to možná byl jeden z hlavních důvodů. A ve věcech, kde konkurence byla – třeba při rozdělování evropských peněz – tak jsme se dokázali domluvit. Rozdělovali jsme asi 100 miliard, sešli jsme se na to někde ve středních Čechách. Protože jsem učitel, tak jsem to psal na tabuli. Hodně se škrtalo, pak jsme to dali na papír, který jsme všichni podepsali.
A tam každá desetina procenta představovala desítky milionů korun! Bylo to hrozně zajímavý, poučný a to nás asi nejvíc spojilo, že jsme se dokázali dohodnout, jak mezi kraje rozdělíme 100 miliard. Spíše jsme tedy museli spíš proti něčemu bojovat a něco chtít.

A jaký tým jste měl v uplynulém volebním období na kraji?
Myslíte radu? Stěžovat si nemůžu. Všude jsou lidi, kteří pracují více, i ti, kteří pracují méně. Práci dělali všichni, každý různě úspěšně. Na druhou stranu jsme zažili věci, které nikdo v republice nezažil. A to nás někdy stmelilo o to víc.

Teď to vypadá, že politiku opouštíte. Upřímně řečeno moc tomu nevěřím…
Opravdu, vrátím se do školy. Neříkám, že to musí být do Telče, ale už jsem na gymnáziu řekl, ať se mnou alespoň na začátku počítají. Jinak samozřejmě neříkám, že je to navždy.


Co napadne Miloše Vystrčila, když se řekne…

Cestování:
Vždycky Telč. Nejlepší dovolená je u mě v Telči na náměstí.

František Dohnal:
Můj předchůdce.

Telč:
Rodný, krásný město.

ČSSD:
Přiznám, že se mi vybaví Jiří Paroubek a pak Miloš Zeman.

Učebnice:
Učebnice fyziky.

Fyzika:
Heslo – den bez fyziky je ztracený den. A to má větší hloubku, fyzika je také o všech možných jiných věcech než pouze o tom, že se jen učím fyziku a počítám příklady.

RNDr. Miloš Vystrčil

Narozen:
10. srpna 1960 v Dačicích
Vzdělání:
v roce 1984 absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně, Přírodovědeckou fakultu, obor matematika a fyzika
Zaměstnání a politická činnost:
1985 – 1992: učitel na Gymnáziu Otokara Březiny v Telči
1992 – 1998: zástupce ředitele na Gymnáziu Otokara Březiny v Telči
1998 – 2001: starosta města Telč
2001 – 2004: první náměstek hejtmana kraje Vysočina, na starosti měl oblast majetek a finance
od 7. 12. 2004 (do 14. 11. 2008) hejtman kraje Vysočina
od 1. 10. 2006 člen Správní rady Vysoké školy polytechnické Jihlava
Politická příslušnost:
člen ODS od roku 1991
Rodina:
ženatý (manželka Ivana), dvě dcery

Autor: Jiří Nygrýn

14.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Třebíči lidé zájem o volby měli. Například do volebního okrsku číslo 18 voliči v sobotu přicházeli stejným tempem jako v pátek, kdy odvolilo 43 procent oprávněných voličů.
3

V Třebíči zájem o volby trvá

Výstava v Zahrádkářském domě ve Švabinského ulici.
22

OBRAZEM: Zahrádkáři pořádají velkou jubilejní výstavu

Volby ve Vladislavi: I občanský průkaz už jsme po rozpečetění urny našli

Vladislav – V městysi Vladislav za první hodinu parlamentních voleb přišlo volit skoro 10 procent ze 756 oprávněných voličů.

„Volím topku,“ prozradil vězeň a kuchař Mikuláš Horváth

Lesní Jakubov – Dovařil rajskou a plněnou vepřovou kapsu s opečenými bramborami. A pak už padesátiletý Mikuláš Horváth, „služebně“ nejstarší vězeň rapotické věznice, netrpělivě vyhlížel volební komisi, aby mohl do urny vhodit svůj hlasovací lístek.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Hlasování začalo, otevřelo se 1 137 volebních místností

Vysočina – Úderem páteční čtrnácté hodiny, kdy v celé zemi začaly letošní sněmovní volby, se na Vysočině otevřelo 1137 volebních místností. Voliči, kteří do nich přicházejí, mohou odevzdávat své hlasy 419 kandidátům, kteří kandidují na kandidátních listinách 24 volebních stran.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení