Přírodní smršť zdevastovala desítky domů, lesní hospodáři, ať už státní, soukromí či obce, sčítají škody. A už teď je jim jasné, že Emma překonala loňského lednového Kyrill. Na Jemnicku dvakrát a zbytek okresu je postižen, dle velmi předběžných odhadů, o deset až dvacet procent víc než minulý rok.

Kromě území v pásu táhnoucím se od Moravských Budějovic na Jemnici je poměrně dost zasažena lokalita okolo Myslibořic a Radkovic. A chatová oblast nedaleko Jackova podlehla zkáze asi nejvíce. Do části se téměř nedá vkročit, i desítka stromů tu leží na jedné střeše. Je to lokálně zajímavý úkaz. Jde totiž o místo, kde zřejmě vítr zaútočil od rybníka. Borovice na návětrné straně při vstupu do chatového městečka zůstaly netknuté.

Sedmdesátiletý Jan Svoboda z Třebelovic jen bezradně popisuje svou situaci: „Loni mi vichr pokácel patnáct vzrostlých stromů z tříhektarového pozemku. Teď je to mnohem horší. Mám les tam, kde prostě fouká. Vytěžené dřevo asi odvezu na pilu do Kdousova.“ Patří mu totiž lesní pozemek v místech, kde je spojka mezi Budkovem a Dědicemi, komunikace, která bude nejméně do středy uzavřená.

„Likvidujeme polomy ze silnic na Komárovice a Dědice. Do Komárovic by se možná mohlo projíždět v úterý odpoledne, s Dědicemi to bude na dýl,“ prozradil budkovský revírník Milan Kotačka. „Je to tu dvakrát horší, než loni. Co jsem předběžně obhlídl, dají se očekávat celé souvislé plochy padlých stromů uvnitř lesů. I stovka jich tam může ležet,“ dodal Kotačka.

Práci mají budkovští komplikovanou ještě jednou věcí: čtyři stroje na těžbu zůstaly zataraseny stromy, je třeba se k nim prořezat.
Jiří Konopáč, vedoucí lesní správy Lesů České republiky (LČR) v Třebíči, též nadšením nehýří: „Můj velmi předběžný odhad je, že padlo ve dvanácti revírech, které máme na starosti na Třebíčsku, sedmdesát tisíc kubíků, to jsou tři čtvrtiny roční těžby. Ale je možné, že je toho víc. Po Kyrillovi jsme odtěžili šedesát tisíc kubíků i se souškami.“

Třebíčští se naštěstí vyhnuli tomu, co postihlo budkovské. S technikou vyjeli z lesa čtvrt hodiny před tím, než přišel největší sobotní vichr. LČR jako zadavatel práce zaplatí víc za zpracování, to při kalamitě bývá. Nejhodnotnější dřevo je zpravidla v místě, kde se stromy lámaly. Ceny dřeva pravděpodobně půjdou dolů, protože polomy jsou i v Rakousku a Německu.

A kam poputuje převážná většina odtěžené suroviny? Na obrovskou pilu do rakouského Retzu.
Ale něco málo pozitivního na celé věci je: Kůrovec zjara nejdříve nalétává na padlé stromy. Část jich lesní dělníci ponechají jako lapáky na brouka.

Jiří Konopáč i Milan Kotačka ovšem upozorňují soukromé majitelé lesů, aby postupovali při likvidaci následků Emmy nanejvýš obezřetně. Stromy často leží nakupené na sobě, bez mechanizace hrozí úraz od kulatiny, která se může nepředvídatelně dát do pohybu.