Pazourkový hrot šípu, římská bronzová mince, nejstarší kohoutí pařát na Vysočině nebo stará cihelna. To je jen malý výčet nálezů, které našli archeologové v lokalitě Kočičák u Mohelna. „Mohu potvrdit, že nálezy v Mohelně jsou nejvýznamnější z celé Vysočiny,“ sdělil vedoucí celého archeologického výzkumu Milan Vokáč z jihlavského Muzea Vysočiny.

Bohatý výzkum si pochvaluje také starosta městyse Mohelno Jiří Kostelník: „Máme z toho opravdu radost. Tušili jsme, že v okolí městyse je hodně cenností.“

Nemilým překvapení, které nadšení z významného nálezu trochu zastínilo, nastalo v okamžiku, kdy se zastupitelé dověděli, že celý výzkum bude muset dle zákona zaplatit městys. „Museli jsme podepsat smlouvu, že náklady budeme hradit my. Náš rozpočet to přijde na 80 tisíc korun. Stát na to peníze nedá, a hodil to na nás. Odvolat se nemáme kam. Nálezy, které se tu objevily, jsou hodnotné, ale budou stejně patřit státu. Už jsme se s tím ale smířili,“ glosoval nad podivnou politikou státu starosta Mohelna Kostelník.

Výstava je instalovaná v místní škole

Ucelenou sbírku všech předmětů si chtěli jako první po právu prohlédnout v Mohelně. „V úterý jsme instalovali nejzajímavější nálezy do přírodovědného kabinetu v místní základní škole. Lidé tak až do pátku mohou zhlédnout, co se v lokalitě Kočičák našlo,“ objasnil archeolog Vokáč. Celou expozici pak zakončí v pátek v pět hodin odpoledne přednáška o průběhu celého výzkumu a jeho významu. „Jsme moc rádi, že je výstava právě ve škole. Děti se dobrovolně přihlásily a po hodině se střídají a provázejí všechny, kdo výstavu navštíví,“ potvrdil zástupce ředitele školy Vladimír Horký.

Zájem o předměty ze strany obyvatel je opravdu velký, s tím souhlasil také starosta Kostelník: „Díky velkému zájmu jsme se rozhodli, že tuto novou část regionální historie zařadíme do publikace o Mohelně. Od archeologů jsme dostali podrobný popis výzkumu, který jsme vyvázaný dali k dispozici do knihovny a do školy.“
Z Mohelna výstava poputuje do Jihlavy a poté ji archeologové převezou do depozitáře třebíčského muzea.

Jak šla historie

Místo nálezů je podivuhodné a unikátní také tím, že se zde našly předměty z pěti různých historických období.
Nejstarší předměty pocházejí z doby 40 – 30 tisíc let před Kristem. Je to doba mladšího paleolitu a pochází z ní tři zachovalé úštěpky pazourků.

Z pozdní doby kamenné se dochoval unikátní pazourkový hrot šípu.

„V mladší době římské jsou zde stopy po osídlení germánskými kmeny. Po nich zůstalo spousta předmětů jako například keramické střepy, drobné kovové předměty, zlomek bronzové spony, železná ostruha, šídlo a mince,“ popsal archeolog Vokáč. Tyto nálezy jsou unikátní především v tom, že je to první objevená osada tohoto typu na Vysočině.

Čtvrtá etapa osídlení sahá do období rozvoje Velké Moravy v devátém století. Důkazy z dob Slovanů jsou především kuchyňské nádoby zdobené vlnovkami nebo zvířecí kosti.

Poslední zjištěné stopy po obyvatelích jsou z dob novověku, datované zhruba do 18. století. V té době zde fungovala malá cihelna na výrobu střešní krytiny a cihlových dlaždic.
A co zbude po nás? Vodní nádrž Kočičák, která by měla být dokončena již v letošním roce.