Jak dlouho stav nouze potrvá?
Od roku 1942 se traduje v Kralicích záměr postavit v těch místech sypanou hráz vysokou 15 metrů, která by zadržovala vodu z říčky Chvojnice a sloužila místním k rekreaci. Po jejím hřebeni by vedla komunikace,“ předeslal svou ideální variantu kralický starosta Emil Dračka. Podle jeho mínění by tím zároveň zůstávala voda v krajině, oblast pod touto malou přehradou by po celé léto měla vodu z říčky, jenž by tak přes léto nevysychala. Lokalita je totiž prohlášena za Naturu 2000, patří mezi přírodní unikáty.

Krajský úřad, odbor životního prostředí, mluví o něčem zcela jiném. „Byli jsme seznámeni s návrhem technické studie ve dvou variantách přemostění údolí. Most by měl být o něco níže, než je stávající poškozený mostek. Obě předložené varianty nového mostu procházejí chráněným územím,“ sdělila mluvčí Eva Neuwirthová. O možnosti budovat zde menší násep v Jihlavě nic nevědí. Tato informace se k nim od majitele komunikace a investora, tedy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nedostala. V každém případě kraj bude preferovat tu variantu, kterou doporučí agentura EIA, jenž vydává dobrozdání o vlivu staveb na životní prostředí.

Co na to ŘSD? To ústy své mluvčí Martiny Vápeníkové vzkázalo: „O variantě řešení stále není rozhodnuto, o přeložce se jedná, a pokud se jednání v letošním roce neurychlí, budeme muset přistoupit k rekonstrukci stávajícího mostu. Jedná se o standartní provizorní řešení.“ A je to. Ani hráz, ani čtyři sta metrů dlouhý betonový most přes údolí. Jen kovové podpěry a zapravení vad na kráse.

Kralickým jde o to, aby se spojily dvě leta plánované věci v jednu. Podle jejich názoru je to jednoznačně ekonomičtější, předpokládaný rozpočet jen na betonový most je okolo tří set milionů korun. Pokud by se měla ještě stavět zvlášť hráz, považují to za plýtvání penězi daňových poplatníků.
Od Povodí Moravy, které by se případně podílelo na stavbě hráze spolu s ŘSD, se Deníku vyjádření získat nepodařilo.