Jeho cílem bylo zmapovat nynější situaci a zvolit potřebnou taktiku obrany před úložištěm. Právě Budišov je jednou ze šesti lokalit, které si Správa úložišť radioaktivních odpadů vytipovala. Obec se už v minulosti jednoznačně postavila proti. V květnu 2003 lidé podepisovali petici. Přesně 1542 občanů Budišova a okolních obcí vyjádřilo nesouhlas s výstavbou úložiště jaderných odpadů.

Iniciátorem „strategického“ semináře bylo občanské sdružení Zdravý domov Vysočina. „Celý problém se v roce 2004 částečně uklidnil s tím, že se vše bude znovu řešit za pět let. Tato doba se blíží a my chceme být připraveni,“ vysvětlil předseda sdružení Jiří Horák. „Chtěli bychom znovu oslovit kraj a ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí,“ dodal.

„Neveřejná schůzka byla určena pro starosty a místostarosty okolních obcí,“ informoval starosta Budišova Petr Piňos. Zúčastnili se jí i Hnutí DUHA, sdružení Calla a zástupce Ekologického právního servisu.

„Jsem přesvědčená, že pokud by úložiště jaderného odpadu znovu přišlo na přetřes, lidé by úložiště znovu odmítli. Stejně jako před lety,“ vyjádřila se Jaroslava Bednářová z Budišova. „Nevěřím, že by najednou změnili názor a otočili o stoosmdesát stupňů,“ dodala.

Tématem jaderných úložišť se má mimo jiné zabývat novela atomového zákona, která ovšem čeká na svoje opětovné projednávání v parlamentu. Starý návrh padl s bývalou vládou. Definitivní stanovisko současného parlamentu k novelizaci by mělo být jasné nejdříve začátkem roku 2008.

„Jedině zákon, který nám dá jistotu, by nás znovu ochránil před úložištěm radioaktivního odpadu. Slibům, že tady úložiště za pár let nebude, jinak nelze věřit,“ myslí si obyvatelka Budišova, která se, stejně jako většina jejích spoluobčanů, postavila v referendu proti úložišti. „Co když ale zákon za dva roky zase zruší? Důležité je, aby tohle nebylo možné, a aby mohl platit dlouho. Tu jistotu potřebujeme,“ dodala žena, která ze soukromých důvodů nechce zveřejnit své jméno.