V článku se dočtete

- co přesně se 14. června 1913 stalo
- kdo zemřel
- do jak nedozírné výše vystoupaly škody

Byla to jen vteřina. Obrovský kotel se náhle roztřásl a vzápětí jej obrovská síla vyhodila do výše. „Prorazil trojí strop, zhroutil střechu a obloukem třicet metrů vysokým dopadl na vzdálenost 72 metrů do Jihlavky. Na této cestě odstranil letící kotel hravě všechny překážky, vyvrátil a zpřelámal traversy jako sirky, přetrhl elektrické vedení a razil si svou dráhu nezdolnou mocí,“ popsal týdeník Nové illustrované listy z 21. června 1913 katastrofu, která se stala o týden dříve v Přibyslavicích na Třebíčsku. Od tragédie 14. června uplyne přesně sto deset let.

Kotel vážil asi šestnáct tun a byl jen rok starý. Sloužil v přibyslavických papírnách, které existují dodnes. Štěstí v neštěstí tehdy bylo, že se nehoda stala v noci z pátku 13. na sobotu 14. června a v papírnách byli jen nezbytně nutní dělníci. Na místě proto zemřeli „pouze“ dva lidé - topič Jan Zvěřina a dělník František Svoboda. „Dělník František Vychyta těžce zraněn zápasí se smrtí ve všeobecné nemocnici v Třebíči, kdežto dělník Augustin Zeman, který utrpěl těžké popáleniny, vyvázne snad životem,“ informovaly Lidové noviny dva dny po neštěstí.

Tomu se přitom dalo předejít. Dělníci totiž už několik dní předtím poukazovali na podivné chování kotle. „Oba usmrcení topiči předvídali katastrofu a zdráhali se pracovati při onom kotlu. Zejména Jan Zvěřina, jenž raději opustil místo topičské, které již třicet roků zastával a 2 K 60 h odměňován byl, šel jako dělník raději za 1 K 90 h pracovati. Byl však správou továrny donucen opět místo topiče nastoupiti, vzdor tomu, že předvídal, co se stane,“ sdělila k případu brněnská Rovnost, předchůdkyně Deníku.

Lidové noviny za příčinu tragédie označily skulinu na spodní straně kotle. „Časem se čím dál tím více šířila, až v pátek způsobila příšernou katastrofu,“ naznaly.

Výbuch vzbudil pozornost i v německy psaných novinách rakousko-uherské monarchie. Obsáhlý článek o událostech v Přibyslavicích přinesl například vídeňský Das interessante Blatt. Tento týdeník se katastrofě věnoval až 26. června, a proto dodal i podrobnější informace z vyšetřování.

Podle něj byly výbuchy vlastně dva. Nejprve explodoval samotný kotel, ze kterého začala proudit voda a pára do spalovací komory. „Zde došlo k druhému hroznému výbuchu. Stěna kotle byla vyhozena do povětří a samotný kotel byl vyhozen z kotelny přes část tovární budovy a přes tovární dvůr do řeky. Příšerně zohavené mrtvoly byly vytaženy z kouřící hromady sutin po třech hodinách práce,“ uvedli vídeňští novináři.

Rovnost i Lidové noviny k tomu poznamenaly, že podobné neštěstí se v papírnách stalo téměř na den přesně o dva roky dříve. „V téže továrně již dne 11. června 1911 zahynuli dva dělníci, Karel Zvěřina a Antonín Kubín, při neopatrném čištění kotlů, kteréžto neštěstí také jen zaviněno bylo neobvyklým kvapem, s jakým se tato práce vykonávala, jen aby co nejvíce stroje mohly býti vykořistěny. Takto spravovaná továrna není ovšem žádným požehnáním, nýbrž kletbou kraje,“ posteskly si Lidové noviny nad situací v papírnách provozovaných vídeňskou firmou Elbemühl.

Kromě ztracených životů způsobil ničivý výbuch i obrovské materiální škody. Odhadem činily milion tehdejších korun, za což bylo v té době například možné koupit v Praze na Žižkově deset až dvacet činžovních domů. Podle Das interessante Blatt musely papírny přerušit práci na několik měsíců.