„Zemětřesení nebylo na okraji tektonické desky, ale bylo to vnitrodeskové zemětřesení, které je vzácné. Napětí se tam hromadí pomaleji a povědomí o tom, kde může takové zemětřesení být, je daleko menší než na tom aktivním okraji (tektonické desky),“ uvedl seizmolog Jan Zedník.
Americká geologická služba USGS uvedla, že zemětřesení mělo v době úderu předběžnou sílu 6,8 stupně Richterovy škály. Marocká Národní seizmická monitorovací a výstražná síť naměřila sílu sedm stupňů. Rozdíly v počátečních měřeních bývají běžné. „O síle zemětřesení svědčí fakt, že ho zaznamenali lidé i v Evropě,“ konstatoval Zedník.
„Bylo to poměrně silné zemětřesení, a to i na oblasti, které jsou připravené na takto silné otřesy, což Maroko rozhodně není, protože za posledních 100 let tam žádný takový otřes nebyl,“ zdůraznil seizmolog.
Nejtragičtější zemětřesení v historii bylo podle Zedníka v roce 1960 v přístavu Agádír, který leží na západním okraji pohoří Vysoký Atlas. Mělo tehdy sílu 5,8 stupně, o jednotku nižší než to, které bylo zaznamenáno v pátek. Agádírské zemětřesení mělo několik tisíc obětí a způsobilo i velké materiální škody.
Budovy otřesům nedokázaly odolat
Po katastrofálním zemětřesení úřady změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů, zejména venkovských, však ani dnes nedokáže odolat silným otřesům půdy.
„Zemětřesení je vždy důsledkem hromadění napětí v zemské kůře, případně v zemském plášti, když je to hlouběji. Tady došlo k pohybu na jednom z mnoha zlomů, kterými je pohoří Atlas protkáno. Uvidíme až z dalších pozorování, jaká zlomová linie to je,“ řekl seizmolog.
„Síť zlomů v Atlasu je docela hustá, jsou tam dvě linie, které se protínají. Myslím si, že nikdo neví, která linie je seizmicky aktivní a jestli praskne za 100 let nebo jestli zůstane bez jakékoliv aktivity,“ uzavřel.