Věra Jourová: Zemím, které nedodržují právní stát, zastavíme přísun peněz z EU

Evropská komise získala na ochranu právního státu v Evropě na konci roku nový nástroj v podobě podmínění výplaty peněz z evropských fondů dodržováním pravidel právního státu. Maďarsko a Polsko si však na konci roku vynutily hrozbou vetování rozpočtu EU určité úpravy. Jak moc byl polským a maďarským tlakem tento nástroj na obranu demokracie v Unii oslaben?
Já jsem ráda, že tento nástroj navázání peněz z unijních fondů na právní stát tato jednání přežil. Protože, když jsem to navrhovala v roce 2017, tak z toho bylo velké pozdvižení. A to nejenom v Polsku a Maďarsku, ale i mnohde jinde. Nakonec tím, jak houstla atmosféra kolem nedodržování právního státu v Maďarsku a Polsku, tak se zvyšoval i zájem toto řešení provázat s penězi.

Které země přijetí tohoto kroku podporovaly nejvíc?
Byly to hlavně ty státy, jejichž daňoví poplatníci do evropské kasy přispívají víc, než z ní dostávají. A holandský nebo dánský daňový poplatník se samozřejmě ptá, kam ty peníze půjdou? Proč jdou do zemí, kde se nedodržují principy, které jsou nám, demokratům, tak drahé?

Magda Vášáryová: Pandemie strašně vyčerpává ženy-matky

Jak silný nástroj tedy nyní Evropská komise má v rukou?
Je pravda, že tento nástroj byl do jisté míry oslaben. Jednak tím, že pokud by se sankce měla uplatnit, je třeba souhlas větší části států EU, než jak to bylo v našem návrhu. A jsou tam také velice striktní pravidla ohledně situací, které by mohly takový mechanismus spustit. Například, že nefungování justice poškozuje finanční zájmy Unie. Ta linka bude muset být velice precizně právně vyargumentovaná.

A bude tedy tento nástroj v této podobě k něčemu?
Já s tím pracovat umím. Teď čekáme, jak rozhodne Evropský soud o stížnosti Maďarska a Polska a zda soud vyjasní, jestli tento nástroj můžeme použít.

Kdy by mohl Evropský soud rozhodnout?
Odhaduji letos na podzim, ale samozřejmě dobu rozhodování soudu nemohu ovlivnit. A krátce poté bych chtěla přijít s návrhem, jak to použít.

Proč bychom vůbec měli trvat na dodržování právního státu a demokracie ve všech zemích EU?
Protože je to něco, co se dotýká každého člověka v Unii. Rozhoduje to o tom, zda je tu rovnost před zákonem, zda v některé zemi EU nemůže vzniknout věrchuška, vrstva papalášů, která bude nad zákonem, jež bude zneužívat moc, kterou získala. To jsou přece věci, které si normální člověk nemůže přát. Principy právního státu tu máme, aby se to nedělo.

Ministr Toman: Peníze z Evropské unie půjdou na zelené zemědělství

A daří se to vysvětlit běžným občanům, že je to tak důležité?
Mně se to moc nedaří a musím na tom víc zapracovat i v České republice.

Někdy to vypadá, že celý mechanismus je jen bič na Polsko a Maďarsko. Je to opravdu nástroj na ochranu právního státu v celé EU?
Nejen právního státu, ale i na ochranu svobody médií a zabraňování korupci. Je to samozřejmě šíleně citlivá věc. Ale od pětadvaceti států EU jsem dostala pozitivní zpětnou vazbu, že je to třeba udělat.

Jak byste pro normálního českého občana popsala, v čem jsou hlavní problémy dnešního Polska a Maďarska?
V Polsku je především problém s nezávislostí justice, protože sérií nově přijatých zákonů se vliv vlády a parlamentu naboural do soudní moci. Vláda a parlament podléhají volebním cyklům, ale justice musí být stabilní. A došlo to tak daleko, že soudy v jiných členských státech vznášejí otázku, zda mohou uznávat rozsudky polských soudů. Zda jsou polské soudy ještě nezávislé.

A jak je to v Maďarsku?
V Maďarsku byly problémy s justicí již v minulosti a některé věci dodnes přetrvávají. Největší obavy máme ale nyní ohledně médií a svobody slova. V Maďarsku nefungují veřejnoprávní média, která by se podobala tomu, co známe z České republiky. Jsou to média poplatná tomu, co chce stát. Skutečně svobodná zóna médií, která se snaží být objektivní, a tím i nevyhnutelně kritická vůči vládě, se stále více zužuje. Pak je tu ještě omezování činnosti neziskových organizací plus otázka dodržování akademických svobod.

Alexandr Vondra: Peníze z Plánu obnovy musíme využít ke změně naší energetiky

Ale asi nejzásadnější bude situace médií?
Ano, kdybyste chtěl po mně jeden bod v Maďarsku, tak by to byla média. Celkově jde o nebezpečnou kumulaci do sebe zapadajících kroků, které mohou vyústit v demolici demokracie. Orbána jsem nejvíce rozčílila tím, že jsem řekla, že v Maďarsku už to není demokracie, ale že je to „nemocná demokracie“.

A dodala jsem, že si přeji, aby si v každé zemi Evropské unie byli občané jisti, že ty předešlé volby nebyly poslední svobodné. Já bych si skutečně přála, aby maďarští voliči měli naprostou svobodu rozhodování, aby nebyli manipulováni. Ale k tomu potřebují svobodná média a svobodu slova a další předpoklady, které vyžadují svobodné a férové volby.