Kliknutím zvětšíte„Vova v transu tančí v hudebním klubu v části staré cihelny. Klub je v silně undergroundovém stylu. Není to ten starobylý Kyjev, kteří vyhledávají turisté. Vstoupit sem mohou jen pozvaní, nebo ti, co se znají s ochrankou. Bílý kouř, červená světla, hlasitá hudba, nekonečný set. Proudy alkoholu. Je sobota večer, ale tančit se bude až do pondělního rána,“ píše v rozsáhlé reportáži ze současného Kyjeva italský deník La Repubblica.
„Čím katastrofálnější vyhlídky nám servírují naše úřady, tím lepší budou naše výkony,“ říká Vova, který přes den pracuje v telekomunikačním průmyslu, po odpoledních se cvičí jako dobrovolník v kyjevských parcích a po nocích je duší technoparty.
„Konečně máme šanci přestat být zhrouceným státem, závislým na druhých. Nyní spolupracujeme s Velkou Británií, s Polskem. Každý z nás udělá maximum pro záchranu Ukrajiny. Armáda říká, že my civilisté jsme potřeba při obraně vnitrozemí. Začnu tam, kde budu muset, a když mi řeknou, abych bojoval, tak to udělám,“ vysvětloval reportérům mladý DJ.
Příprava na nejhorší
Kyjev se výcvikem civilistů k boji v ulicích, parcích a domech připravuje na nejhorší. I když neztrácí naději, že k tomu nedojde. Navíc mezi obyvatelstvem panuje klid, což je udivující vzhledem stovce tisíc po zuby ozbrojených Rusů na hranici, pokračuje italský deník.
„Jsme připraveni na ruský útok, ať už hybridní nebo vojenský," sdělil novinářům z La Repubblicy Jevhen Jenin, první náměstek ukrajinského ministra vnitra.
„Nechceme tu mít paniku jako v roce 2014 při útoku z východu a obsazení Krymu. Tentokrát se nenecháme překvapit. Zvyšujeme připravenost policie, národní gardy, armády i speciálních jednotek. Od 1. ledna je v platnosti nový zákon o územní obraně. Vytváříme jednotky z civilního obyvatelstva na obranu naší země. Vytrénujeme je a vyzbrojíme. Nábor už úspěšně probíhá,“ pokračoval Jenin.
Vzniknou dva samostatné sbory: územní obrana a civilní ochrana. První pro partyzánskou válku, druhý na podporu armády v týlu.
Do územní obrany se už přihlásil 27letý Ivan Alijeksjevič, inženýr z kyjevské polytechniky. „Nechci být jedním z těch, kteří utíkají do úkrytu, zatímco ostatní bojují. Už jsme s tátou na cvičišti zkoušeli pušku, kterou máme doma,“ vyprávěl italským reportérům. Minulou sobotu Ivan řádil na koncertě skupiny Zwyntar v Malé opeře. Zwyntar je ukrajinská dark country kapela. Tam se setkal s Alonou. „Ukázalo se, že my patrioti máme stejný hudební vkus,“ pokračoval s úsměvem.
Aloně Ajlikové je 37 let. Normálně je manažerkou kontroly kvality ve finské společnosti v továrně poblíž Kyjeva. „V jednotkách jsme s manželem vedeni jako zdravotníci, on je vycvičený pro práci v bojových zónách a v případě ruského útoku bude pracovat ve vojenských nemocnicích. Já v těch civilních,“ vysvětluje.
„Máme připravené ubytování pro naše starší příbuzné na západě země v domě našeho přítele. Pokud vypukne válka, můj muž vyrazí na frontu. Já doprovodím maminku Viktorii a babičku Galinu a také své tchány na západ. Ale pak se vrátím do boje,“ pokračuje. I ona má pušku. A také ví, jak ji použít.
Od civilistů se ale neočekává jen střílení. Je to vlastně o životním postoji. Sergij Prohorenko je konzultant švýcarské farmaceutické společnosti, otec tří dětí. „Od roku 2014 je pomoc vojákům moje druhá práce. Zeptal jsem se jich, co jim chybí, a dovezl jsem to: lehké neprůstřelné vesty, dálkoměry pro odstřelovače. Pokud Rusové zaútočí, odvedu rodinu na bezpečné místo a jsem připraven.“
Dunění z nočních klubů
Ale válka je zatím ještě daleko. A tak je hlasité dunění slyšet jen z nočních klubů. Tuc, tuc, tuc, proráží noc pravidelný rytmus na Kirilovské v historickém centru kyjevské bohémy. Jsou čtyři hodiny ráno, mráz prosakuje až do morku kostí a Kyjev se zoufale baví ve snaze zahnat obavy z války číhající za rohem.
Karaoke bary jsou přeplněné, v hospodách se převaluje cigaretový kouř a zápach přepáleného oleje, dívky sedí u stolků se skleničkami se sektem. Jsou jako z obálek barvotiskových časopisů. Rozjíždí se striptýz, smích, lavina ukrajinských bankovek letí vzduchem k tančícím ženám.
Pokud ale chcete vstoupit dovnitř, píše La Repubblica, musíte projít kontrolním stanovištěm a udělat si covid test. Zelený mezinárodní QR kód v telefonu zde neotevírá každé dveře. Nejdřív registrace, pak výtěr z nosu, a nakonec čekání na potvrzení. A venku mrzne až praští a k tomu sněží. Pro čekající je proto na ulici postavena bouda s ohřívačem, který nabízí jistou šanci na přežití kyjevského mrazu. Nakonec se na telefonu objevuje: „Test je negativní.“
V šatně je cedulka s nápisem, že zde lze požádat o kondomy. A uvnitř je pekelný chaos. Jsou tam polonazí chlapci i dívky, kůže a latex, blikající světla. Za rohem je tmavá místnost určená – soudě podle vůně – ke kouření marihuany. Pár lidí tu spí. Je pět hodin. Tuc, tuc, tuc – tak duní kyjevská noc. Nikdo se tu nehodlá poddat strachu. A za chvilku bude svítat.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
Celebrity
TN.cz
