První polskou jadernou elektrárnu postaví Američané. O druhé se tvrdě vyjednává

Co se děje v Polsku.Zdroj: DeníkK oznámení došlo po týdnu plném dohadů, kam se vlastně Polsko v jaderné energetice vydá. Během uplynulých dnů došlo k tajemné a nečekané schůzce polského vicepremiéra ve Washingtonu, do médií unikly zatím nepotrvrzené ceny za reaktory, Američané představili svoji vizi jaderných investic, přičemž reakce na ni z vládních kruhů byla nečekaně chladná, spekulovalo se kvůli tomu o silném tlaku polské energetické lobby. Ale projděme si poslední dny ve Varšavě postupně.

Minulé pondělí to byla velká sláva. Bílý dům společně s koncernem Westinghouse předaly polské vládě materiál o spolupráci při výstavbě jaderných elektráren. Americký velvyslanec Mark Brzezinski spolu s Mirosławem Kowalikem, prezidentem polské pobočky amerického koncernu, oficiálně před objektivy polských médií předali dokument ministryni klimatu a životního prostředí Anně Moskwové, která je nyní v zemi za energetiku odpovědná. V materiálu je popsán harmonogram spolupráce Polska a USA při výstavbě ne jedné, ale dvou, a možná dokonce i tří jaderných elektráren.

Polský boj o teplo: Země zdaní všechny velké firmy

„Doufám, že si vyberete nás. Poláci by tak získali nejbezpečnější, nejmodernější a nejdůvěryhodnější dostupnou technologii,“ citoval velvyslanec Brzezinski americkou ministryni energetiky Jennifer Granholmovou. Oficiality ale nic neznamenaly, polská vláda měla a má stále volné ruce ve výběru. Spojené státy minulý týden jen naplnily dohodu s Varšavou podepsanou již v roce 2020.

Jednalo se tehdy přitom o vůbec první dohodu o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely, kterou uzavřela americká vláda se zahraničním partnerem. „Historický“ význam zdůraznil i tehdejší americký ministr energetiky Dan Brouillette, který ji podepsal s tehdejším polským ministrem energetiky Piotrem Naimskim. Dohoda podle informací deníku Gazeta Wyborcza počítala s tím, že americké společnosti předloží nabídku na výstavbu a financování šesti jaderných bloků s využitím osvědčených technologií.

Nečekaný konec ministra 

Problém je v tom, že letos v červenci premiér Morawiecki nečekaně odvolal ministra Piotra Naimského. A jen pár týdnů před ním odstoupil i ministr klimatu a životního prostředí Michał Kurtyka, který se rovněž podílel na vyjednávání této dohody s USA. A nakonec jen jediný den před oficiálním předáním materiálu letěli na otočku do Washingtonu vicepremiér Jacek Sasin společně s ministryní Moskwovou. V neděli, tedy v den volna. Při návratu pak sdělili posluchačům rozhlasové stanice RMF FM, že neexistují žádné překážky v naplnění aliance s USA na výstavbě prvních polských jaderných elektráren.

„Bylo to velmi konstruktivní a důležité setkání týkající se našich společných projektů v oblasti jaderné energie. Sloužilo k objasnění některých otázek, které zbývalo vyjasnit, pokud jde o budoucí rozhodnutí vlády, kdo se stane partnerem při výstavbě polských jaderných elektráren,“ vysvětloval návštěvu vicepremiér Jacek Sasin. Ovšem americké ministerstvo energetiky žádné komuniké k setkání nevydalo. Polská média spekulovala, že se viceministr snažil na poslední chvíli pro Varšavu získat výhodnější podmínky, přičemž výsledky jsou nejasné.

Politici na Slovensku zamítli partnerské soužití. Sexuální menšiny se bojí

Na základě původní polsko-americké dohody měly Spojené státy připravit nabídku na výstavbu dvou jaderných elektráren v Polsku, z nichž každá by byla vybavena třemi reaktory, napsala Wyborcza. Podle deníku se počítalo s tím, že dodavatelem bude americká společnost Westinghouse. USA se měly také podílet na financování a provozu elektrárny.

Podle plánu vlády premiéra Mateusze Morawieckého má stavba první polské jaderné elektrárny začít již v roce 2026, její první reaktor by měl být spuštěn v roce 2033. A pak každé další dva až tři roky nový. Celková kapacita elektráren se předpokládá až 9,6 GWe. V současné době je instalovaný výkon polských elektráren odhadován na 50 GWe, z toho výkon 35 GWe patří uhelným elektrárnám, které by podle plánů měly být postupně odstaveny. Část z nich podle vládních vizí nahradí plynové a větrné elektrárny. Zbytek pak jaderné.

Dokument byl oficiálně polské vládě předán ono zméněné minulé pondělí, Varšava od té doby měla třicet dní na verdikt, zda ho přijme, či nikoliv. V půlce minulého týdne Moskwová uvedla, že kabinet potřebuje ještě „nějaký čas“ na dodatečné analýzy. V sobotu pak premiér Morawiecki sdělil, že první jaderné bloky v zemi postaví Američané a vše bude oficiálně potvrzeno ve středu 2. listopadu.

Šanci cítí Korea i Francie

Američané nejsou jediní, kdo má zájem na kontraktu s polskou vládou. Nabídky na spolupráci při výstavbě jaderných elektráren obdržela Varšava i od korejského koncernu KHNP a francouzské EDF. Přičemž podle deníku Rzeczpospolita především Korejci hrají obzvlášť tvrdě.

Deník informoval, že energetická společnost ZE PAK ovládaná polským miliardářem Zygmuntem Solorzem spolu se státní energetickou společností PGE, na kterou dohlíží vicepremiér Sasin, hodlá vytvořit konsorcium s korejským koncernem KHPN. To by postavilo jadernou elektrárnu v Pątnowě, která by zde nahradila hnědouhelnou elektrárnu. Polské společnosti by do podniku s Korejci investovaly až 35 miliard zlotých (190 miliard korun), což by činilo sedmdesátiprocentní podíl v konsorciu.

Největší polská konference v Karpaczi. Vodíková auta a fobie Kaczynského

Podle informací, které se objevily v odborné polské veřejnosti minulý týden a nebyly nikým oficiálně vyvráceny, nabídli Korejci jednu megawattu výkonu svého reaktoru za 2,6 milionu dolarů (necelých 65 milionů korun). Westinghouse chce 3,5 milionu dolarů (85 milionů korun) a Francouzi 4,5 milionu dolarů (sto milionů korun). Přičemž výkony reaktorů se pohybují od 1200 do 1400 MW, což znamená při přepočtu na celkové náklady okolo sto miliard korun na reaktor.

I proto nejspíš Sasin po návrtu ze Států také řekl, že existuje „velmi dobrá šance“, že Westinghouse bude dodavatelem technologie, ale pouze pro první tři reaktory první polské jaderné elektrárny plánované v Choczewě v Pomořansku. Zároveň naznačil, že by se rozhodnutí o druhé jaderné elektrárně mohlo odložit. A mluvčí kabinetu Piotr Müller rovnou v sobotu po Morawieckého oznámení pro agenturu PAP nevyloučil, že by „Polsko mohlo navázat spolupráci s jinými zeměmi v dalších projektech“.