Největší pohřby státníků: Při Churchillově Alžběta II. porušila protokol

Celý svět v těchto dnech soucití s členy britské královské rodiny, kteří se loučí s milovanou panovnicí Alžbětou II. Královna zemřela ve čtvrtek 8. září. Po deseti dnech smutku, kdy byla její rakev vystavena mimo jiné v londýnské Westminster Hall, se v pondělí uskuteční pohřeb. Půjde ovšem nejenom o poslední rozloučení, ale také o událost, která bude mít celosvětovou pozornost.

Očekává se, že bude jen těžko srovnatelná s pohřby jiných osobností. Přesto se i za uplynulých sto let odehrálo několik posledních rozloučení se státníky, které sledovali lidé z desítek zemí. Deník představuje, jak tyto pohřby vypadaly.

Pohřeb Jiřího VI.

Poslední rozloučení s královnou Alžbětou II. je vzhledem k době její vlády (70 let) pro většinu Britů prvním pohřbem britského panovníka, který zažijí. Naposledy se Spojené království loučilo s monarchou v roce 1952, kdy zemřel otec Alžběty II., král Jiří VI. Poslední rozloučení s ním se odehrálo 15. února 1952 (král zemřel 6. února 1952).

Británii na pohřeb Alžběty připravila Operace Londýnský most. Vše je naplánováno

Na rozdíl od pohřbu Alžběty II., který se bude konat ve Westminsterském opatství, se obřad Jiřího VI. uskutečnil na panství Windsor. Ovšem vzhledem k tomu, že při pohřbech panovníků se dodržují po staletí zachovávané tradice, v mnohém se loučení s oblíbeným králem odehrávalo podobně, jako nyní s populární královnou. Rakev byla před pohřbem vystavena ve Westminster Hall, a podle dobových záznamů se jí přišlo poklonit přes 300 tisíc lidí, kteří na tuto možnost čekali v řadách dlouhých i přes šest kilometrů.

Následně se rakev vydala na Windsor. „Přesně jako dnes se v centru Londýna shromažďovaly davy, aby zahlédly pohřební procesí s královou rakví, když směřovalo z Westminster Hall, kde byla vystavena. Lidé tehdy ale vypadali trochu jinak. Téměř každý na ulici měl na sobě formální oblečení, většina na hlavě klobouky. Tehdy mělo doma televizi jen zhruba 1,5 milionu Britů, takže jedinou možností, jak vidět rakev kromě obrázků v novinách, bylo vyrazit do ulic,“ připomíná CNN.

Rakev s králem v Londýně zamířila na vlakové nádraží Paddington, odkud byla převezena do kaple na Windsoru, kde se posledního rozloučení zúčastnila tehdy pětadvacetiletá královna Alžběta II., královna matka (vdova) a princezna Margaret, všechny zahalené do černých závojů. „Zatímco pohřební procesí bylo přenášeno v televizi, samotný obřad na Windsoru už vysílán nebyl. To znamená, že nynější pohřeb královny Alžběty II. bude prvním v dějinách Spojeného království, který lidé uvidí v televizi,“ zmiňuje magazín People.

Na obřad dorazila také matka zesnulého panovníka, královna Mary (zemřela pak o rok později, v roce 1953), či jeho bratr, bývalý král Eduard VIII., jehož abdikací se na trůn dostal právě Jiří VI. Stejně jako nyní při pohřbu královny Alžběty II. nechyběli ani významní státníci, například hlavy Norska, Iráku, Nizozemska, Dánska, Francie či dalších zemí. Například králové Dánska či Švédska šli dokonce v pohřebním průvodu za královskou rodinou. Pohřeb přesto doprovázela kontroverze, neboť kvůli pokračujícím sporům s tehdejším premiérem Winstonem Churchillem odmítl přijet třeba belgický král.

Pohřeb Josifa Vissarionoviče Stalina

Když v březnu 1953 zemřel sovětský diktátor Stalin, za jehož krutovlády bylo zabito odhadem několik milionů lidí, vzhledem ke kultu osobnosti, který se kolem něj vytvořil, bylo jasné, že poslední rozloučení s ním musí být monumentální událostí.

Na loučení s Alžbětou II. čekají lidé i 25 hodin. Navštívil je král Karel III.

Pohřeb se konal na Rudém náměstí v Moskvě a odhaduje se, že se jej zúčastnily dva až tři miliony lidí, chybět samozřejmě nesměly nejvyšší delegace ze zemí východního bloku. Státní pohřeb se uskutečnil 9. března 1953 a nařízen byl čtyřdenní státní smutek. Ještě před tím bylo Stalinovo tělo vystaveno, aby se mu mohla přijít poklonit veřejnost.

Rakev byla obložena červenými květy, a po pohřbu následovala na Stalinovu počest vojenská přehlídka a vypálení čestných salv, které byly na diktátorovu počest vypáleny v době konání jeho pohřbu také například ve spřízněné Severní Koreji.

Stalinův pohřeb v Moskvě v roce 1953. Jeho součástí byla vojenská přehlídka.Zdroj: Wikimedia Commons, U.S. Army Major Martin Manhoff - Manhoff Archive, volné dílo

Poslední rozloučení s diktátorem bylo ovšem krvavé, stejně jako jeho vláda. „Stovky, možná i tisíce lidí byly v davu ušlapány k smrti. Sovieti samozřejmě tyto zprávy utajily,“ uvádí list Vanity Fair.

Pohřeb Johna Fitzgeralda Kennedyho

V listopadu 1963 zůstaly celé Spojené státy americké i celý svět v šoku. Byl totiž zastřelen populární americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Jeho pohřeb se stal jedním z největších pohřbů státníků v amerických dějinách. „Vdova, Jackie Kennedyová, požádala, aby byl pohřeb naplánován podle stejných plánů, jako se odehrál pohřeb jiného zavražděného amerického prezidenta Abrahama Lincolna,“ připomíná server White House History. Kennedyho rakev byla dokonce uložena na stejném katafalku, kde byla i Lincolnova rakev.

Množství léků, milenek, protekce v armádě. Kennedy měl mnohá tajemství

Kennedyho rakev byla před pohřbem vystavena v Kapitolu, kde se jí přišlo poklonit zhruba čtvrt milionu lidí. „Pětadvacátého listopadu 1963 truchlící země sledovala v televizi převoz rakve tažené šestispřežím ulicemi Washingtonu do katedrály svatého Matěje,“ připomíná encyklopedie Britannica. 

V procesí za rakví kráčela vdova po prezidentovi Jackie Kennedyová a jeho dva bratři, také například nový americký prezident Lyndon B. Johnson, přestože mu to z bezpečnostních důvodů jeho poradci nedoporučovali. Pohřbu se zúčastnili státníci z 92 zemí. Poté, co skončila mše, byla rakev převezena na Arlingtonský hřbitov. Celé procesí sledoval v ulicích Washingtonu odhadem milion lidí. „Když rakev vyjížděla z katedrály, Kennedyho tehdy tříletý syn jí zasalutoval, což je označováno za jeden z nejpohnutějších momentů v historii,“ zmiňuje encyklopedie Britannica.

Pohřeb Winstona Churchilla

Za sedmdesátileté vlády královny Alžběty II. se na postu britského premiéra vystřídalo čtrnáct lidí. Aktuální britskou premiérku, Liz Trussovou, královna uvedla do úřadu jen dva dny před svou smrtí. Žádný z těchto premiérů si ale nevysloužil větší slávu i za hranicemi Británie, než vůbec první premiér královny Alžběty II. Muž, který vedl britskou vládu v době porážky nacismu, Winston Churchill. Odpovídal tomu i jeho pohřeb.

Churchill, který zemřel v roce 1965, měl státní pohřeb. Šlo tedy o událost srovnatelnou s nynějším pohřbem Alžběty II. Tento typ pohřbu, který je běžně vyhrazen britským králům a královnám, byl největší poctou. Churchillovi se jej dostalo jako prvnímu nečlenovi královské rodiny od poloviny devatenáctého století, a po něm si již žádný jiný premiér podobnou poctu nevysloužil (státní pohřeb například neměla ani zesnulá britská premiérka Margaret Thatcherová, která zemřela v roce 2013, byť poslední rozloučení s ní se reálně okázalostí vyrovnalo třeba pohřbu lady Diany v roce 1997). „Uspořádání státního pohřbu pro "běžného" člověka musí schválit jak panovník, tak obě komory parlamentu,“ připomíná list Independent.

Churchillův pohřeb byl posledním státním, právě až do současného rozloučení s královnou Alžbětou II. „Pohřbu sira Winstona se zúčastnily desítky světových státníků včetně francouzské prezidenta De Gaulla. Rakev byla na tři dny vystavena ve Westminster Hall, nejstarší dochované části britského Parlamentu. Od doby pohřbu vévody z Wellingtonu, vítěze nad diktátorem Napoleonem – s výjimkami rozloučení s královnou Viktorií v roce 1901 a králem Jiřím VI. roku 1952 – nezažil Londýn podobnou smuteční ceremonii. Dokonce i pohřeb Královny Matky v roce 2002 byl v hierachii britských státních pohřbů o stupínek nižší,“ píše na stránkách Vojenského historického ústavu Jaroslav Beránek. 

Jak připomíná web BBC, pohřeb byl vysílán v přímém přenosu. „Pro celý čtyřhodinový přenos BBC jako jediného moderátora zvolila Richarda Dimblebyho. Jeho pokrytí bylo velmi oceňováno, Dimbleby po pohřbu dostal 1600 pochvalných dopisů od diváků,“ uvádí web BBC. Podle záznamů přenos pohřbu sledovalo 350 milionů lidí po celém světě.

Poslední vůle prince Philipa zůstává tajemstvím. A tak to má být 90 let

Churchillův pohřeb se uskutečnil v londýnské katedrále svatého Pavla. Procesí do katedrály zahájilo odbíjení zvonu Big Ben, v průvodu pak šlo 2500 lidí - vojáků i civilistů. V katedrále bylo tehdy přítomno 3500 lidí, mezi nimi i královna Alžběta II. Její přítomnost definitivně dokázala, jak významné bylo Churchillovo postavení - běžně totiž královna nechodí na pohřby "obyčejných" lidí, takže to, že dorazila, bylo už samo o sobě významným gestem.

Alžběta II. ale učinila ještě další poctu Churchillovi. Podle protokolu totiž královna kamkoliv přichází vždy poslední, a v tomto případě učinila panovnice výjimku - vešla ještě před tím, než do katedrály dorazila Churchillova rakev.

Pohřeb Jana Pavla II.

Málokterý papež v historii byl populárnější než Jan Pavel II., který zemřel v roce 2005. Jeho oblibě nejen mezi věřícími odpovídal i pohřeb, na který dorazil vůbec největší počet státníků v dějinách. Posledního rozloučení se zúčastnili mimo jiné čtyři králové, pět královen, více než sedmdesát prezidentů a premiérů a více než desítka vůdčích osobností jiných světových náboženství.

Kromě toho šlo zřejmě o největší shromáždění katolických věřících v dějinách. Ve Vatikánu a okolních ulicích Říma v ten moment stály zhruba čtyři miliony lidí, zhruba tři sta tisíc lidí se vešlo na svatoperské náměstí. „V televizi pak ceremonii sledovaly odhadem dvě miliardy lidí,“ připomíná web Funeral Guide. 

Na pohřeb papeže Jana Pavla II. přijely do Říma čtyři miliony truchlících, na náměstí svatého Petra bylo tři sta tisíc lidí.Zdroj: Wikimedia Commons, Eric Draper - White House Photo Essay, volné dílo

Tři hodiny trvající obřad v bazilice svatého Petra celebroval papežův důvěrník, kardinál Joseph Ratzinger (pozdější papež Benedikt XVI.)