Otec prvního mobilu Martin Cooper: Vynalezl ho díky komiksu, dnešními opovrhuje

Teď už mě slyšíte? Podobnou větu při telefonátu už někdy zřejmě vyřkl každý - zejména v situaci, kdy hovor vypadává, nebo se člověk nachází v rušném prostředí. Málokdo ale tuší, že se přesně tato slova velmi výrazně zapsala do historie. Americký vynálezce a inženýr Martin Cooper je 3. dubna 1973, tedy před půlstoletím, použil v jedné opravdu přelomové chvíli. Konkrétně v momentě, kdy uskutečňoval historicky vůbec první telefonát z přenosného bezdrátového telefonu - z mobilu. 

Veselé Vánoce, zahlásila před 30 lety první SMS. Dostal ji významný adresát

Hovor byl úspěšný, i když Cooper později přiznal, že příjemce telefonátu - jeho rival z konkurenční společnosti - na druhém konci mlčel. A i proto mu musel položit kontrolní otázku, zda ho slyší. Mlčení v tomto případě ovšem nebylo znakem technického problému, nýbrž absolutního šoku daného muže. „Cooper, který mobil vyvinul pro společnost Motorola, zavolal svému konkurentovi z firmy Bell Laboratories, a triumfálně mu oznámil, že volá z osobního přenosného telefonu do ruky,“ připomíná BBC. 

Na sekundy, v nichž toto oznámení vzalo příjemci telefonátu dech i slova, nyní čtyřiadevadesátiletý Cooper dosud vzpomíná s jistou dávkou škodolibosti. „Myslím, že skřípal zuby,“ řekl Cooper se smíchem BBC. Otec mobilního telefonu jej vyvinul i díky své zálibě v komiksech. A co se týče budoucnosti mobilů, jeho současná vize připomíná sci-fi filmy.

Lépe chytat padouchy

Chicagský rodák Cooper většinu své profesní dráhy spojil s americkou společností Motorola, pro kterou vyvinul právě i první mobil, ze kterého se kdy volalo. Coopera, který na svět přišel v roce 1928 jako syn židovských imigrantů z Ukrajiny, technologie fascinovaly už od dětství. Jasnou volbou proto pro něj bylo studium Illinois Institute of Technology. Slibnou kariéru mu načas přerušila korejská válka, ve které sloužil na ponorce. Krátce po návratu dal výpověď ve své první práci a nechal se najmout právě Motorolou jako inženýr. 

Do patnácti let vedl ve firmě celou divizi rozvoje komunikačních systémů. Neustále přicházel s novými a novými zlepšováky. Jeden z nich například výrazně pomohl při chytání zločinců. Cooper totiž velmi usnadnil vzájemnou komunikaci policistů. „V roce 1967 představil první policejní vysílačky, které policisté mohli nosit v ruce,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Jeho největším a dlouhodobým projektem ale byl právě vývoj mobilu. Přenosné telefony tehdy už nebyly novinkou, do současných mobilů ale měly ještě daleko. V dané době (60. léta minulého století) je totiž představovaly především telefony v autech. Sluchadlo bylo k přístroji připojeno šňůrou, a volat se tak dalo opravdu jen z auta. Představa, že by někdo kráčel s telefonem v ruce třeba po ulici, byla nemyslitelná.

Jak před 25 lety začínal Netflix? Jeho zakladatelé mysleli na psí žrádlo

Ovšem ne pro Coopera. Ten měl o přenosných telefonech vlastní vizi, díky níž se stal otcem současných mobilů. Až do jeho přelomového vynálezu se telefonní čísla spojovala primárně s adresami. Volalo se tam, kde byly umístěné - do konkrétního domu, do kanceláře, do auta, ale ne konkrétní osobě. Podle Coopera měly mobilní telefony přinést změnu tohoto vnímání. „Měly být něčím, co bude reprezentovat jednotlivce, takže právě jemu bude přiřazeno telefonní číslo. Ne místu, stolu, domu, ale osobě,“ prohlásil později. 

A tak se se svým týmem jal vyvíjet přesně takový telefon, který daný člověk bude moci nosit neustále u sebe a telefonovat s ním prakticky kdekoliv. Mimochodem, dlouho se tvrdilo, že se Cooper inspiroval komunikačním zařízením, které používala postava kapitána Jamese T. Kirka v Star Treku. Sám otec mobilu ale později tento rozšířený mýtus vyvrátil. Ve skutečnosti jej totiž inspiroval přístroj, který nosila připevněný na ruce postava komiksového hrdiny Dicka Tracyho - detektiva ze stejnojmenného příběhu, který k chytání padouchů používal i různé inovativní technologické hračky. 

A vznikl mobil…

Mobil za milion

Naštěstí pro Coopera ho vedení Motoroly v jeho nápadech podporovalo. A to přitom vývoj prvního mobilu nebyl levný špás. Podle Cooperových odhadů výroba prvního prototypu (včetně vývoje) stála zhruba milion současných dolarů - tedy v přepočtu přibližně 21,5 milionu korun. „Museli jsme prakticky zastavit vývoj jakýchkoliv jiných zařízení a všechny inženýry přeřadit na práci na telefonu a s ním související infrastruktuře,“ nastínil Cooper před lety pro BBC. 

Odborníci z Motoroly měli před sebou úkol namačkat tisícovky drobných částeček do jediného přístroje, který by zvládl unést v ruce dospělý člověk. Nakonec první prototyp telefonu DynaTAC 8000x vážil zhruba 1,1 kila. „Velmi podstatnou součástí tohoto prvního telefonu byla baterie, která vážila asi čtyř až pětinásobek celých současných mobilů. Měla výdrž dvacet minut, ale to nás až tak netrápilo, protože tak dlouho se ten telefon stejně nedal držet u ucha,“ poznamenal Cooper. 

Velký den. Před 80 lety se nahá kráska z Čech Hedy Lamarrová stala matkou wi-fi

Mimochodem, po zadání zvládli tento prototyp inženýři Motoroly představit do devadesáti dní. Patentovat si přístroj nechal Cooper na své jméno a jména dalších kolegů v říjnu 1973, ale ještě předtím potřebovali vyzkoušet, zda mobil funguje. A tak před padesáti lety, počátkem dubna 1973 uskutečnil Cooper onen ikonický hovor s konkurentem. 

Bota u ucha

Vše se odehrálo těsně před začátkem tiskové konference, na které měli Cooper a jeho nadřízený John Francis Mitchell představit první mobil novinářům. Reportéři a kolemjdoucí ale zůstali zírat v němém úžasu, když si uprostřed newyorského Manhattanu Cooper vytáhl z kapsy telefonní seznam, k uchu přiložil "krabici" krémové barvy, co velikostí připomínala botu či cihlu, a do které předtím něco vyťukal, a začal do ní mluvit. „První telefonát uskutečnil Cooper z Šesté avenue,“ připomíná server AARP.

Cooper jako prvnímu zavolal Joelovi S. Engelovi z konkurenční firmy. „Joele, tady je Marty,“ představil se, následovalo oznámení o tom, z čeho volá, a otázka, zda jej Joel slyší.

Telefonát se okamžitě stal pro přivolané reportéry senzací, a Cooper pak za jejich přítomnosti telefonoval ještě několikrát. „Udělal jsem několik hovorů, včetně jednoho, při kterém jsem volal s reportérem rádia, zatímco jsem přecházel přes silnici - byla to asi jedna z nejnebezpečnějších věcí, které jsem ve svém životě udělal,“ vzpomínal pro BBC s nadsázkou Cooper. 

Jen pro bohaté

Přestože první telefonát z DynaTAC 8000x vyvolal poprask, Cooper i jeho nadřízení si uvědomovali, že jsou s prototypem stále na začátku. Mobil byl příliš těžký, výdrž baterie příliš krátká, a cena ohromující - opravdu šlo o vymoženost pouze pro nejbohatší. 

Otec mobilu a jeho tým strávili vývojem po všech stránkách přijatelnější verze modelu ještě dalších dlouhých deset let. Komerční verzi prototypu - model Motorola Dynatac 8000X - představili v roce 1984. V přepočtu na současné peníze stál tento mobil vážící tři čtvrtě kila zhruba čtvrt milionu korun. „Měl jedinou funkci - vytočíte číslo a voláte. Žádné esemesky, fotoaparát. Na jedno nabití jste dostali půl hodiny času na telefonování, nabíjení pak trvalo deset hodin, a trčela z něj patnáct centimetrů dlouhá anténa,“ popsal pro BBC Ben Wood z Muzea mobilů. 

Po jedenácti letech od prvního telefonátu z mobilu Motorola a Martin Cooper představili první komerčně prodávaný mobil - DynaTAC 8000X vážil tři čtvrtě kila a stál čtvrt milionu korun.Zdroj: Wikimedia Commons, Redrum0486, CC BY-SA 3.0

Skutečný boom mobilů pak nastal v letech devadesátých, kdy se staly masovou záležitostí díky snižování ceny, zmenšování velikosti a přibývání výrobců, zejména pak s nástupem přelomového mobilu Nokia 3210.

Cooper v 80. letech přestal pracovat pro Motorolu a založil několik vlastních firem, například Cellular Business Systems (CBSI). Do dnešních dní získal celkem jedenáct patentů v oblasti bezdrátové komunikace. A i ve svých nynějších čtyřiadevadesáti letech se aktivně zajímá o další vývoj na poli mobilů.

Mobily pro auta

Mobily pod kůží

Přestože dnešní mobily nabízejí funkce, o nichž Cooper v době výroby prvního takového telefonu ani nesnil, i v roce 2023 je podle něj lidstvo stále ještě jen na prahu jejich revoluce.

Ty současné dokonce hodnotí jako nepříliš dobré. „Myslím, že dnešní mobily nejsou optimální. V mnoha ohledech to opravdu nejsou moc dobré telefony. Jen se zamyslete. Vezmete kousek plastu a skla, mobil je plochý, a přiložíte ho k zakřivené hlavě: ruku musíte držet v nepohodlné poloze. A když chcete dělat všechny ty úžasné věci, které mobil v konečném důsledku dokáže, musíte si ale nejdříve pořídit speciální aplikaci,“ okomentoval otec mobilu pro BBC. 

Podle Coopera až další vývoj přinese mobily, které lidstvu opravdu zlepší život. Věří, že vlastníkům mobilů v budoucnu umělá inteligence v nich automaticky vybere či vytvoří jim na míru šité aplikace, a mobily samy zvládnou monitorovat zdraví svých majitelů.

To ale není vše. „V budoucnu budou mít lidé mobily implantované pod kůží, nebo v uších,“ prohlásil Cooper v rozhovoru pro stanici CNBC.

Pravý význam smajlíků? V práci se raději některým vyhněte, varují odborníci

Podle něj je nebude potřeba nabíjet, protože je zvládne samo nabít lidské tělo, doplňuje CNBC. Například startup Neuralink Elona Muska už pracuje na projektech kombinace lidského mozku a počítače.

Cooper také trvá na tom, že pozitiva, které mobily přinesly, přinášejí a ještě přinesou lidstvu, převažují nad negativy, která se s nimi pojí - i když si uvědomuje, že třeba závislost na mobilech či nepozornost, jsou velkými problémy. „On sám nyní používá mobil iPhone (předtím měl Samsung), zbožňuje používání Apple Watch ke sledování svých plaveckých výkonů, a je vděčný, že si s telefonem dokáže propojit svoje naslouchátka,“ popisuje současný život otce mobilu stanice CNN.