Kliknutím zvětšíteZhruba sedm procent území České republiky je vhodných pro využití větrných elektráren. K takovému závěru dospěli experti z poradenské společnosti EGÚ Brno, kteří zkoumali, které obce mají pro taková zařízení ideální podmínky. Obnovitelné zdroje budou v Česku hrát stále větší roli, neboť se pomalu blíží konec provozu uhelných elektráren.
V České republice je dohromady asi šest tisíc obcí. Odborníci se zaměřili na ty, v nich žije zhruba dva a půl tisíce obyvatel, neboť právě takové obce by měly mít nejlepší podmínky pro obecní komunitní energetiku. V Česku jich je 1200. Analýza pak ukázala, že ideální podmínky pro výstavbu větrných elektráren má 99 z nich. Jedná se především o obce v Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina.
„Automaticky to však ještě neznamená, že se těmto obcím podaří projekt výstavby větrných elektráren uskutečnit. Využití větrných zdrojů pro vlastní potřeby obce v rámci komunitní energetiky významně komplikuje nejen jejich vysoká pořizovací cena, ale také skutečnost, že vyráběná elektřina bude značně převyšovat spotřebu obce,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.
Například energetická společnost ČEZ změřila, že moderní větrná elektrárna o výkonu čtyř megawattů vyrobí za půl minuty tolik energie, kolik jí jedna domácnost spotřebuje za celý den.
Ideální jsou dva větrníky
Nicméně EGÚ Brno dospěla k závěru, že pro obce, které by se do stavby chtěly pustit, jsou optimální dva větrníky o celkovém výkonu 7,2 megawattu.
Jedna elektrárna by podle Hrubého byla neefektivní, naopak výstavba většího počtu než dvě by byla zase příliš drahá, i kdyby se do projektu zapojilo více okolních obcí.
O své větrné elektrárně uvažuje například Moravský Beroun, který patří mezi necelou stovku obcí s ideálními podmínkami pro tento druh energetiky. „Činíme kroky, abychom větrný park postavili. Byl by to nezanedbatelný příjem pro obce, které by to toho byly zapojeny,“ sdělil starosta tohoto městečka na Olomoucku Jan Hicz.
Podle jeho představ by elektrárnu postavila developerská společnost, které by město poskytlo pozemky a po uvedení do provozu by inkasovalo poplatky za vyrobenou elektřinu. „Část vyrobené elektřiny by šla na spotřebu místních občanů, takže by se jim snížila cena,“ nastínil Hicz. Podle dřívějších představ by ve městě mělo stát osm až deset větrníků.
Stojí to spoustu peněz
Experti z EGÚ Brno ovšem upozorňují, že stavba větrné elektrárny není rozhodně levná záležitost. Z jejich modelového příkladu dvou větrných elektráren vyplynulo, že pořizovací náklady by vyšly na 400 milionů korun.
„I při započítání padesátiprocentní dotace tak výrazně převyšují roční rozpočet obce. Doručujeme proto participaci ideálně čtyř obcí v blízkosti větrné elektrárny,“ upřesnil ředitel strategie společnosti Michal Macenauer. Předpokládá, že v takovém případě by se investice vrátila asi za šest let.
Právě vysoké náklady některé obce od podobných úvah odrazují. „Zdá se mi to jako drahá investice, takže o tom neuvažujeme. Rozjeli jsme ale výstavbu solárních elektráren na střechách,“ přiblížil starosta Libčevsi na Lounsku Tomáš Ekrt. Domnívá se přitom, že větrná elektrárna by stejně neprošla, protože obec se nachází na území chráněné krajinné oblasti.
Starosta Toužimi na Karlovarsku Alexandr Žák zase zmínil jiný důvod, proč město stavbu větrných elektráren odmítlo. „Nálada ve městě je taková, že v okolí je hezká příroda a ošklivé větrné elektrárny by to kazily,“ vysvětlil. Město přitom výstavbu těchto zdrojů elektrické energie řešilo už asi před dvaceti lety a vedla se kolem toho bouřlivá diskuse. Většina zastupitelů města nakonec tuto možnost zamítla.
Právě zamítavé názory místních obyvatel považuje Macenauer za jeden z důvodů, proč se větrná energetika v Česku příliš nerozvíjí. Navíc ji komplikují zdlouhavé povolovací procesy a malá politická podpora. Větší rozvoj komunitní energetiky z větru očekává až po roce 2030.
2
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
