Valorizace důchodů přehledně: Pavel podepíše. Co to znamená a jak se změní penze

Co prezidentův podpis fakticky znamená?
Průměrný důchod podle plánu vlády vzroste při červnové valorizaci jen o 760 korun. Podle dosavadního mechanismu by se přitom zvýšil o 1770 korun. To by podle kabinetu i ekonomů brzy vedlo k neúměrnému zadlužení důchodového systému

Proč se novopečená hlava státu musela o tak zásadním rozhodnutí rozhodnout prakticky okamžitě po nástupu do funkce?
Aby se do červnového termínu výplaty důchodů stihly všechny potřebné lhůty, musí novela zákona vyjít ve Sbírce zákonů nejpozději 22. března.

Prezident Pavel podepíše nižší valorizaci důchodů. Rozhodne však Ústavní soud

Byl prezident Petr Pavel s návrhem novely spokojen?
Měl k němu jisté výhrady. Podle právníků totiž není jisté,, zda návrh není v rozporu s Ústavou. Kupříkladu proto, že byl projednáván zrychleně ve stavu legislativní nouze. Proto bude podle prezidenta nezbytné, aby jej přezkoumal Ústavní soud. Pokud se na ústavní soudce neobrátí opozice, chce tak učinit sama hlava státu.

Valorizace důchodů - kalkulačka:

Co se prezidentovi Petru Pavlovi na vládním návrhu naopak líbí?
Mimořádná valorizace podle dosavadního vzorce způsobuje, že důchody rostou zejména seniorům s vysokými důchody. Ti nejchudší ale získávají podstatně méně peněz. Navrhovaná úprava vládě umožní připravit takovou důchodovou reformu, která do budoucna ochrání příjemce nejnižších důchodů. „Právě ti nejvíce trpí výrazným zvyšováním životních nákladů,“ připomněl prezident Pavel.

Z jakého důvodu je potřeba mimořádně valorizovat důchody?
Protože zejména v důsledku ruské války na Ukrajině již druhým rokem rostou ceny zboží a služeb, je nutné to vyrovnávat zvýšením důchodů. Proto kromě každoroční lednové valorizace vláda musí provádět navíc valorizace mimořádné. Loni proběhly dvě mimořádné valorizace, letos se počítá pouze s jedinou.

Na důchody se sáhlo, platy politiků rostou. Petr Pavel: Nešťastné rozhodnutí

Co vládu vedlo k rozhodnutí o změně mechanismu valorizací?
Příliš rychle rostoucí zvyšování důchodů prostřednictvím valorizace se státu neúměrně prodražuje. „Kdyby naše vláda nezasáhla, přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard korun dluhu do státního rozpočtu. Takto bude nárůst plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Bude do budoucna k vyřešení důchodů tato valorizace stačit?
Rozhodně ne, ve srovnání s budoucí debatou o důchodech je podle prezidenta Pavla pouhou epizodou. „Skutečně důležitá bude úprava standardního valorizačního vzorce, a především komplexní důchodová reforma, ne pouze změna jednotlivých parametrů,“ uvedl Petr Pavel. Toho podle něj nebude možné dosáhnout bez konstruktivního a zodpovědného přístupu vlády i opozice.

Co by se stalo, kdyby Ústavní soud zákon zrušil?
Pokud se na něj obrátí opozice či prezident, budou se novelou zabývat ústavní soudci. Ti buď mohou potvrdit, že je v souladu s Ústavou, anebo novou úpravu zruší. „Představte si ty obří politické náklady, které skončí blamáží, a vláda to stejně bude muset vyplatit,“ uvedl již dříve pro Českou televizi někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podobně jako se to stalo před 12 lety jemu, když Ústavní soud právě kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil tehdejší jím předložený zákon týkající se úspor u stavebního spoření.

Měl by stát na doplacení důchodů dost peněz?
Zřejmě ne, ostatně toto opomenutí ministrům vytýká i hlava státu. „Sdílím i námitku opozice, která kritizuje vládu za to, že do státního rozpočtu na rok 2023 nezahrnula žádné zdroje na mimořádnou valorizaci penzí, ačkoliv na to byla opakovaně z více směrů upozorňována,“ dodal prezident Pavel.