Ráda sleduji osobní vývoj našich klientů, říká Irena Rybníčková
Irena Rybníčková z Budišova už pátým rokem vede třebíčský zapsaný spolek Vrátka. Když má čas pro sebe, setkává se s přáteli, chodí tančit a věnuje se cukrařině, které se původně vyučila. „Moje práce mě opravdu baví a naplňuje. Tím spíš, že máme fajn kolektiv,“ říká.
close info Zdroj: Deník / Hana Jakubcová zoom_in
V třebíčských Vrátkách nacházejí uplatnění hendikepovaní lidé. Můžou pracovat v pekárně, několika kavárnách, bazárku, dělat rukodělné výrobky nebo se starat o zahrádku. Irena před lety začínala jako osobní asistentka, pak ve Vrátkách prošla řadou pozic. Činnost zná proto dokonale. „Nejvíc pyšná jsem na naši pekárnu,“ prozrazuje.
close info Zdroj: Archiv I. Rybníčkové zoom_in
Pekárna je dobře vybavená, zaměřená především na kvalitu. Že chléb i sladké dobroty z ní chutnají, pravidelně potvrzují zákazníci. „V současné době začínáme provozovat i kavárnu v novém komunitním centru v bývalém kině Moravia. Hendikepovaní klienti se tam přirozeným způsobem učí kontaktu s okolím i pro život praktickým dovednostem. Všechny zveme na návštěvu.“
close info Zdroj: Deník / Jaroslav Loskot zoom_in
Vrátka jsou hlavně místem osobních příběhů. Je tam 20 klientů sociální rehabilitace a 40 hendikepovaných zaměstnanců, co už mají pracovní smlouvu. „Ráda sleduju jejich posun, osobní vývoj. Často přicházejí nejdřív v doprovodu rodičů, jsou ostýchaví, nejistí. Pak nastává vlivem prostředí proměna. Namátkou zmíním klienty Lucku nebo Lukáše, ze kterých mám radost.“
close info Zdroj: Archiv I. Rybníčkové zoom_in
Irena Rybníková s oblibou ve volném čase peče dorty pro kamarády. Jako vyučená cukrářka umí samozřejmě i svatební či dětské. Chodí rovněž na střední hotelovou školu do hodnotící komise při závěrečných praktických a ústních zkouškách. „Často slýchám, že cukráři nejedí sladké. Podle mě je to nepravdivé klišé. Sladkosti miluju. Větrník s krémovou náplní je pro mě top,“ směje se.
close info Zdroj: Archiv I. Rybníčkové zoom_in