Kliknutím zvětšíteHornický význam Krušnohoří dosáhl svého ocenění. Krajina dřívějšího dobývání rud je od července na celosvětové mapě památek UNESCO. Pro lidi, kteří se starají o místní odkazy původní hornické činnosti, to představuje zlomový okamžik.
„Je to uznáním toho, že právě tato krajina má zajímavou historii, kterou je potřeba uchovat pro příští generace,“ je přesvědčen Zdeněk Matouš, starosta Krupky na Teplicku, jejíž podstatná část bude nyní spadat pod ochranu UNESCO.
Krušné hory vstaly z popela
Před rokem 1989 Krušné hory umíraly. Stromy tu v důsledku škodlivin z komínů továren byly pouze šedivým torzem. Holé pláně připomínající spíše měsíční krajinu než lesy, turisty k návštěvě příliš nelákaly. Po „sametovém“ převratu, který přinesl přísná omezení pro továrny v oblasti životního prostředí, se situace začala postupně zlepšovat. Na hřebeny Krušnohoří se vracela zeleň, region se opět probouzel.
Představitelé horských obcí na české i německé straně hranice si začali uvědomovat, že právě to je pro ně šance. Odstartovali tak cestu k zachování hornické historie, která je pro Krušnohoří typická.
Dvacetileté přípravy zúročili letos na začátku července, když výkonný výbor světové organizace na svém zasedání v ázerbájdžánském Baku uznal krušnohorské technické památky hornictví jako 1110. turistiky atraktivní místo na světový seznam UNESCO.
„Je to obrovský úspěch, ale také závazek do budoucna. Začíná tím pro nás nová etapa života. Nejenže musíme zdejší památky nadále udržovat ve výborném stavu, ale čeká nás výstavba nové infrastruktury, abychom byli schopni zvládat očekávaný nápor turistů, kteří k nám budou přijíždět,“ připomíná starosta Krupky Matouš. „Znamená to vybudovat nová záchytná parkoviště, doplnit informační tabule a připravit prospekty v několika světových jazycích,“ zmiňuje některé z úkolů.
Krupka vstupuje do UNESCO:
Krupka v teplickém okrese může turistům nabídnout naučnou stezku, která je součástí Hornického regionu Krušnohoří. Začíná v Husitské ulici a vede přes místní hrad až na Komáří vížku přes jednotlivá montánní díla a pinky. Jednou ze zastávek je štola Starý Martin.
„Bývala jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otevírala jednu z nejbohatších cínových rudních žil žílu Lukáš. Dolování zde začalo v průběhu 14. století, těžba ustala před druhou světovou válkou,“ informuje Rostislav Kadlec, který byl za Krupku v organizačním týmu v rámci příprav zápisu do UNESCO.
Krupská stezka po historii zdejšího hornictví pokračuje až do Německa. Za oceněnými starými důlními díly se lze vydat i do dalších okresů v severozápadních Čechách. Oslavovat zápis Krušnohoří do UNESCO mohli také například na Chomutovsku. Pomyslné šampaňské tak na začátku července bouchalo u horníků od Měděnce po Most a také u hasičů v Kadani a Klášterci nad Ohří. Tvoří totiž partu nadšenců, která na Měděnci udržuje historické hornické štoly, jež se na prestižní seznam dostaly. Jejich práce začala před více než deseti lety, když mostecký rodák Ivan Cádner společně s dalšími havíři a přáteli vytvořili spolek Historické rudné doly Mědník.
Rozhodli se zpřístupnit lidem středověkou štolu Panny Marie Pomocné, toho času zaplněnou tunami suti. „Pracovali jsme rukama, lopatou a krumpáčem,“ usmívá se Cádner. Kromě členů spolku tvořeného havíři z Chomutovska, Mostecka a jejich přátel s údržbou vydatně pomáhají i členové Jednotky požární ochrany města Kadaně a jednotky sboru dobrovolných hasičů z Klášterce nad Ohří.
Seznam hornických památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví mohl být širší. Třeba na Teplicku se ale do projektu nepodařilo zařadit historickou štolu v Mikulově. Veřejnosti zpřístupněné dílo Lehnschafter je rovněž součástí hornického Krušnohoří a od Krupky je vzdálené jen pár kilometrů. Když se zde však před lety o nominaci jednalo, byla malá obec s přibližně 250 obyvateli proti. Z obavy, že na udržování domů a historických staveb nebudou mít zdejší lidé peníze.
Jedním z těch, podle kterých by si ale právě mikulovská štola zasloužila být na seznamu mezi unikátními světovými památkami, je teplický architekt a památkář Jan Hanzlík. „Mrzí mě, že tam není. Nepodařilo se nám přesvědčit obec, aby schválila na svém území památkovou zónu,“ líčí.
Podle stávajícího starosty Mikulova Stanislava Němce s tím před lety nesouhlasilo zastupitelstvo. „Na veřejném zasedání nám projekt představili. Vylíčili nám všechna pro a proti. Pro nás byla ale klíčová různá omezení v souvislosti se stávajícími objekty v uvažované památkové zóně a jejich následnou rekonstrukcí. Nikdo nám nebyl tehdy schopný říci ani zaručit, kde na to máme vzít peníze, abychom splnili podmínky dané statutem památkové zóny. Tedy za co udržovat domy, mít pěkné střechy a fasády podle požadavků,“ komentoval Němec tehdejší zamítnutí návrhu s tím, že Mikulov je oproti Krupce malá obec s nízkým rozpočtem. Štola v obci podle něj turisty přiláká sama, i bez prezentace v rámci UNESCO.
Pro republiku další úspěch po 16 letech
Českou část tak reprezentuje 5 lokalit (na německé straně je těch míst 17): Hornická krajina Jáchymov, Abertamy - Boží Dar, Horní Blatná, Rudá věž smrti, Krupka a vrch Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě. Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na seznam světového dědictví po 16 letech.
31
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
