Přehrady na boj se suchem budou až za desítky let. Pozdě, vzkazují čeští vědci

S dlouhodobým zlepšením situace se vzhledem ke klimatickým změnám, o nichž informují vědci, nedá počítat. Ministerstvo zemědělství plánuje na boj proti suchu za miliardy korun vystavět nové vodní nádrže. Úředníci tvrdí, že přípravy pokračují podle plánu, jejich efekt však bude znát až po řadě let. Podle vědců může být pozdě, v adaptací na klimatické změny je třeba výrazně zrychlit.

Resort zemědělství uvažuje o vybudování až osmi desítek nádrží po celém Česku. Měly by v krajině zadržovat vodu, aby je také k zavlažování mohli využívat zemědělci. Vědci zvoní na poplach, že se klima zhoršuje rychleji, než dosud očekávali. S rychlejším vybudováním přehrad se ale nepočítá. „Představa, že zrychlení změny klimatu podstatně urychlí realizaci efektivních opatření a zkrátí přípravu, je nereálná,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Přehradní nádrže se od záměru připravují více než 15 let, teprve poté následuje realizace,“ konstatoval.

Extrémní vedra v Evropě neustávají. Čeká nás ještě horší období, tvrdí odborníci

Nejblíže vzniku jsou plánované vodní nádrže Senomaty a Šanov na Rakovnicku. První studie úprav jsou staré již osm let, ale teprve nyní se posuzuje vliv těchto staveb na životní prostředí. „Na základě současného stavu prací předpokládáme podání žádosti o územní rozhodnutí na konci roku 2022,“ uvedl Bílý. Aby mohlo být vydáno stavební povolení, bude potřeba vypracovat ještě několik dalších průzkumů.

Nyní podle Bílého ministerstvo každoročně na omezení následků sucha a nedostatku vody vynakládá až 15 miliard korun. Peníze tak jdou třeba na modernizaci infrastruktury vodovodů a kanalizací či budování a obnovu rybníků. S podobnou částkou se počítalo i v strategii pro další desetiletí. Ta je stará jen dva roky, mezitím se však ekonomická situace výrazně změnila. „Bude třeba vyhodnotit, jak ji ovlivní současný vývoj a inflace,“ uvedl mluvčí.

Do záměrů ministerstva může promluvit kupříkladu zdražení stavebních materiálů i prací. Zatím se u přípravy staveb neprojevilo, protože šlo o projekční práce a inženýrské průzkumy. „Výše investičních nákladů bude zpřesněna v rámci další přípravy,“ připustil Bílý. Ministerstvo zatím nechce odhadovat, kam až vystoupají ceny stavebních materiálů a prací.

Plynová krize: Odborníci nastínili pět možných scénářů vývoje v Česku

Příkladem, jak dlouho se stavby vodních děl vlečou, je suchý poldr Skalička na Přerovsku. Zahájení příprav protipovodňových opatření, jehož je součástí, vláda schválila již před deseti lety. Výstavbu suchého poldru ale definitivně schválila až před týdnem. Od příštího roku přidělí resortu zemědělství peníze na výkupy pozemků. Jejich vypořádání by mělo být hotovo do konce roku 2027.

Podle rektora České zemědělské univerzity (ČZU) Petra Skleničky sice vybudování přehrad není na škodu, ale situaci se suchem rozhodně zdaleka nevyřeší. „Pořád tady postrádám tah na branku, pokud jde o skutečné systémové řešení. To mi tady zcela chybí,“ řekl Sklenička.

Klimatická změna je stále rychlejší

Klimatická změna je totiž podle něj stále rychlejší a zřejmě se ji již nepodaří zastavit. Místo těžkopádných přehrad je proto podle Skleničky potřeba rychle zavádět a vyhodnocovat různé pilotní projekty na zjištění, jak účinná adaptace na změny může probíhat. „Protože v tuto chvíli neumíme dát projektantům na stůl metodiku, co mají udělat. Pokud někdo tvrdí, že to umí, tak nejspíš lže,“ uvedl rektor.

Jeho škola proto podobné projekty nyní zkouší na školním statku poblíž Lán na Rakovnicku. Vědci zde využívají nejmodernější způsoby zavlažování půdy, vytvářejí mokřady a rybníčky. Tamější „chytrá krajina“ také dostává nové vsakovací příkopy, protierozní pásy a další závlahové prvky. K životu se zde vrací také 30 let zapomenuté a neudržované drenážní systémy, jaké kdysi využívaly mnohé české zemědělské podniky.

Houbařskou sezónu na Moravě zatím hatí sucho. Růst začínají lišky nebo růžovky

Podobným způsobem by se na klimatické změny mohli adaptovat také ostatní.  „Měli bychom maximální možné prostředky a kapacity vrhnout do té adaptace, aby následující generace našich dětí, vnuků a pravnuků žili v naší zdejší zelené krajině,“ prohlásil Sklenička. V opačném případě i zde budou šedé pláně s koryty potoků bez vody, které známe z Řecka či Pyrenejského poloostrova.

Na nebezpečí rychlého nárůstu teplot v Česku poukazují i další vědci. „To nejvíc znepokojivé z hlediska klimatu pro mě je to, že se očekává, že teploty v létě mohou být o pět až osm stupňů Celsia vyšší. To je doopravdy moc,“ uvedl nedávno pro Deník geolog a spisovatel Václav Cílek. „Co se týče vody, tak hodně záleží na místních zdrojích. Určitě budou místa, kam bude nutné vodu dovážet, aspoň během léta,“ varoval.