I když patří Česko v rámci Evropské unie v tomto směru k nejméně postiženým, v porovnání se situací před covidem, kdy měl práci téměř každý, to vypadá drasticky. Větší nezaměstnanosti brání například odchody starších osob do penze a pak vládní program Antivirus, z nějž stát přispívá mnoha tuzemským firmám postiženým protikoronavirovými opatřeními na mzdy jejich zaměstnanců.
To ovšem má negativní dopad na státní rozpočet. „Z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že vládní opatření nestačí,“ míní Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů. Je podle něj třeba v zákonech zakotvit takzvaný kurzarbeit, tedy nástroj pro pomoc firmám v nezaviněných nesnázích, a změnit systém rekvalifikací. Jinak lidí bez práce výrazně přibude.
Úspory na nákupech
Nezaměstnanost ovšem není jediné, co lidem do budoucna hrozí. Řada z nich se totiž už nyní potýká s propadem příjmů. Loni se podle Bankovního i Nebankovního registru klientských informací zhoršilo splácení spotřebitelských úvěrů ve většině krajů.
„Když se podíváme na všechny trendy, které jsme v uplynulém roce u úvěrů na spotřebu a jejich splácení zaznamenali, tak mladí lidé z toho vycházejí jako poražení,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Lidé do 35 let si podle něj brali méně úvěrů, ale přitom u nich rostla celková nesplácená částka.
Horší se i situace samoživitelů a samoživitelek. Podle průzkumu agentury STEM se mezi nimi podíl těch, kteří nyní s příjmem vycházejí obtížně, oproti normální situaci zvýšil téměř na dvě třetiny. Například úspory na jídle musela svým rodinám naordinovat polovina z nich.
Ani ostatní domácnosti na tom nejsou zrovna dobře. Podle projektu Život během pandemie, na němž se podílejí sociologové ze společnosti PAQ Research, vědci z iniciativy IDEA Anticovid a agentura NMS, plánuje omezit výdaje na potraviny, spotřební zboží a služby téměř čtvrtina domácností. Zhruba třináct procent pak stále zvažuje půjčky od banky či úvěrové společnosti nebo má problémy se splácením závazků.
„Během podzimu se sklon k půjčkám či potíže se splácením objevují v rostoucí míře mezi lidmi s nestabilními příjmy mimo zaměstnání (živnostníci, příjmy na dohody či na ruku) a domácnostmi žijícími pod hranicí chudoby,“ uvádějí autoři projektu.