Devatenáctiletá Damia Veselá studuje prvním rokem vysokou školu v Olomouci a ráda by si přivydělala. Nikoho ve městě nezná, takže je odkázána na internetové stránky s pracovními nabídkami. Kvůli školním povinnostem navíc nemůže pracovat na celý ani poloviční úvazek.

Menších úvazků či flexibilní pracovní doby je ale málo. „Na něco jsem narazila, nic mi však nevyhovovalo natolik, abych to za ty peníze vzala,“ stěžuje si.

Lidé pečující o své blížké si také těžko hledají práci:

Jak si najít práci jako neformální pečující? Deník přináší cenné rady
Manžel měl mrtvici. Žena přišla o práci i úspory. Nevím, co bude dál, bojí se

Musela proto hledat mezi klasickými brigádami. „Jde většinou o úklidy, doplňování zboží nebo rozpékání pečiva na prodejně,“ popisuje. Mzda bývá kolem 120 korun na hodinu. Jde výhradně o nekvalifikované pozice, její vzdělání prý nikoho nezajímá. „Když jsem se dívala po možnostech ve svém oboru, tedy v analýze dat, vyžadovali alespoň bakaláře a tři roky praxe v oboru. Ale to nebudu mít, ani až toho bakaláře dostuduju,“ líčí. Zkoušela také odpovídat na inzeráty poptávající hlídání dětí nebo domácích mazlíčků v Olomouci, nikdo se jí ale zatím neozval zpátky.

Zkušenosti, ale bez peněz

Nový seriál Deníku.Nový seriál Deníku.Zdroj: Deník

Deník.cz ve spolupráci s projektem Neviditelní mapuje skupiny lidí znevýhodněné na pracovním trhu a radí jim, jak sehnat práci.

Vedle složité situace s hledáním pravidelného přivýdělku současnou generaci vysokoškoláků také často trápí dlouholeté nastavení, že odborné praxe jsou neplacené. Ani Damia tento systém nechápe. „Kdyby studentům platili, klidně i jen padesát procent mzdy, měli by úplně jinou motivaci odvádět co nejlepší výsledky,“ říká. Její generaci už prý přestává bavit někam dojíždět a za pár korun uklízet. Vysokoškoláci se proto často snaží najít práci, kterou lze dělat z domu. „Dost lidí například zkouší být influencery na internetu a přivydělávat si placenou reklamou,“ prozrazuje.

Analýza projektu Neviditelní přitom ukazuje, že až dvanáct tisíc vysokoškoláků si při studiu musí zcela nebo z větší části vydělávat na živobytí. Další si alespoň přivydělávají, aby pomohli rodičům utáhnout všechny náklady spojené se studiem. Někteří kvůli tomu školu nedokončí, jiní volí jednodušší obor, než chtěli, aby se dal kombinovat se zaměstnáním. Největší položkou v rozpočtu jsou bydlení a strava, inflace navíc obojí značně zdražila.

Hledání času na práci

Na sociální stipendium dosáhne asi tisícovka studentů. Aleš Rod z Centra ekonomických analýz doporučuje jejich zjednodušení a digitalizaci. Státu by radil zavést spoření na vzdělání s daňovým zvýhodněním nebo uznat náklady firmám, které zaměstnávají studenty. 

„Nabízí se například podpora placených stáží pro studenty. Jejich zaměstnáváním na flexibilní úvazky lze nejen ušetřit, ale také v nich najít schopné pracovníky, které po absolvování vysoké školy, firmy zaměstnají,“ vysvětlil.

Matky samoživitelky často nezvládají plný úvazek:

Svobodným matkám někdy nezbude nic jiného, než pracovat a zároveň se starat o dítě.
Samoživitelky plný úvazek nezvládají. Stát tratí miliardy, firmám se ale vyplatí

Flexibilita úvazků může být klíčová. Například Tereza Kirsch z neziskovky Genixa, jež pomáhá znevýhodněným skupinám s kariérním poradenstvím, vnímá právě kolísavé časové možnosti jako největší problém studentů na pracovním trhu.

Po dokončení letního semestru mají až tři měsíce zcela volno, koncem září jim ale začíná zimní semestr a oni mohou pracovat jen několik hodin denně. Když začne zkouškové období, nedostanou se pak do práce třeba vůbec. „Leckdy se také stane, že student v jiném městě studuje, v jiném bydlí a v dalším pracuje,“ doplnila odbornice. Další potíž vidí v tom, že mladí často vykonávají práci, která jim nepomůže v budoucím rozvoji a kariéře, a v níž nezužitkují své dovednosti.

Přínos pro obě strany

Třeba Kongresové centrum Praha má přitom se zaměstnáváním studentů dobré zkušenosti. Do marketingového a obchodního týmu nabírá vysokoškoláky zaměřené na cestovní ruch, digitální marketing či projektový a bezpečnostní management. Některé stáže navíc mívají i placené, záleží na dohodě se spolupracujícími školami a s konkrétními uchazeči.

Ztráta zaměstnání po padesátce může být problémem. Jak si najít novou práci?

Sehnat po padesátce v Česku práci? Složité. Podle Úřadu práce tvoří přes třetinu nezaměstnaných právě tato věková skupina
Jak zvládat po padesátce ztrátu zaměstnání: Důležité je připomínat si šest rad

Pokud je praxe nebo stáž přínosná pro obě strany, studenti pak k firmě leckdy nastoupí na brigádu nebo na plný úvazek. „Spolupráce s mladými lidmi je pro každou společnost vždy přínosná, může přinášet jiný pohled na věci, ke kterým zkušení kolegové přistupují automaticky. Mladí přinášejí čerstvý vítr, jiné pracovní postupy a nové nápady,“ pochvaluje si tamní manažerka lidských zdrojů Drahomíra Menclová.

Rady pro studenty:

  1. Ověřte si, zda máte nárok na sociální a ubytovací stipendium.
  2. Zeptejte se na tyto pracovní nabídky na studijním oddělení vaší školy - často se objevují pozice administrativní výpomoci, pomocné vědecké síly či rešeršisty ve vědeckých projektech.
  3. S pomocí školy můžete najít také stáž spojenou s vaším oborem ve firmě, kde vám mohou nabídnout i zkrácený úvazek při studiu.
  4. Využijte služeb studentských či kariérních poradců, pakliže na vaší škole působí.
  5. Sledujte pracovní portály, jako jsou Jobs.cz nebo Startupjobs.cz. Firmy tam často hledají zapálené studenty bez předchozí praxe.
  6. Účastněte se výběrových řízení na projekty z různých grantů či nadací. Sledujte možnosti studentských stáží.

zdroj: Neviditelni.org