I když různé samohyby existovaly již dříve, za první automobil na světě je obecně považována tříkolka Carla Benze, který na ni získal patent 29. ledna 1896. Výkon jednoválcového zážehového motoru činil 0,75 koňské síly. Vůz byl schopen vyvinout maximální rychlost 16 kilometrů v hodině.

Již o dva roky později vznikal v Kopřivnici automobil NW Präsident. Byl vybaven nárazníky, což je sice dílčí prvenství, ale mnozí z nás přítomnost tohoto prvku na svých automobilech nejednou ocenili. Byl nejen funkční, ale plnil i designovou funkci, o čemž se můžete přesvědčit při prohlížení snímků v naší galerii.

Během následujících let se konstruktéři a jiní vynálezce snažili vytvořit výkonnější a pohodlnější vozy. Jedním z prvků, který se využívá prakticky výhradně jen při dešti či sněžení, jsou stěrače. Jejich autorství je připisováno Američance Mary Andersonové. V roce 1903 použila stěrku, kterou připevnila na drát, prostrčila ho do kabiny Fordu A a v případě potřeby jeho držadlem ručně manipulovala. Na svém nápadu ale nezbohatla. Za patnáct let její patent propadl a elektrické stěrače začal vyrábět až Cadillac bezmála o dvacet let později.

Letos oslavila 120. výročí výroby motorů mladodoleslavská automobilka Škoda. Ta si v počátcích své existence (ještě pod značkou Laurin&Klement) připsala několik primátů v kategorii motocyklů, ale přisuzuje si také prvenství v prvním nasazení osmiválcového agregátu do motoru. Stalo se tak v roce 1907 v modelu FF. Vznikl spojením dvou čtyřválců a měl zdvihový objem 4877 cm3. Byl schopen vyvinout výkon až 45 koňských sil. "Možná se na mě historici budou zlobit, ale já tvrdím, že šlo o celosvětové prvenství, byť se o tento titul přetahujeme s dnes již dávno zaniklou americkou značkou Hewitt Motor Company. Tehdy se totiž v odstupu několika týdnů představily dva motory stejného typu,” vysvětluje současný šéf vývoje motorů ve Škodě Auto Martin Hrdlička. 

Američané mysleli na komfort

V naší galerii připomínáme i další zajímavé milníky. Je zajímavé, že velká část prvků komfortní výbavy, například klimatizace, dotykový či head-up displej vznikla v Americe. I původní podobu těchto věcí z osmdesátých let minulého století si můžete prohlédnout v galerii.

Pro změnu významné množství bezpečnostních prvků ( s výjimkou například airbagů, které poprvé využily vozy koncernů Ford a General Motors) se zavádělo do výroby v Evropě. Mám na mysli například tříbodové bezpečnostní pásy, tedy ty, které si zapínáme v autech dodnes. Vynalezl je Nils Bohlin z Volva v roce 1959. Toto datum se je vyraženo i na sponách pásů v současných modelech značky. Taktéž v Evropě vznikly bezpečnostní systémy ABS (1978 Bosch) či ESP (první nasazení v Mercedesu CL 600 v roce 1995).

Aero 50 Dynamik v expozici muzea ve Vysokém Mýtě
Asi nejúchvatnější české auto slaví 80 let. Aera 50 Dynamik už existují jen dvě

Evropané byli invenční rovněž v zavádění různých designových řešení. V této oblasti se eviduje i další "české" prvenství. Prvním sériově vyráběným aerodynamickým automobilem na světě se stala ve třicátých letech Tatra 77. Díky tomu a díky osmiválcovému motoru byly skutečně rychlé. Traduje se, že v nich nalezlo smrt i velké množství vysoce postavených nacistických pohlavárů. S nadsázkou prý dokonce více než na bojištích.

V souvislosti s tímto autem je ale  třeba zdůraznit to slovo "sériové", protože aerodynamických aut byla již předtím postavena celá řada. Ovšem zpravidla šlo pouze o experimentální vozidla.

Dnes patří i u nás auta s karosérií hatchback k těm nejoblíbenějším. První takový automobil však představil až v roce 1965 Renault. V roce 1966 se dokonce stal Evropským autem roku. Tehdy pojem hatchback novináři ještě neznali, a tak to ve svých článcích popisovali jako "něco mezi rodinným sedanem a kombi. Brzy poté nápad Francouzů okopírovaly i další automobilky, a tak hatchback brzy nabízely i ony. Tím nejúspěšnějším se stal Volkswagen Golf.