Jsou zkušení, chtějí pracovat. Firmy ale starší lidi odmítají. To se může změnit

„Naši klienti dost často přicházejí s tím, že od firem neslyší nic. Reagují na inzerát a zhruba dvě třetiny zaměstnavatelů se ani neobtěžuje s odpovědí. Ta zbylá třetina rozesílá automatické maily typu ‘díky, ale dali jsme přednost kandidátovi, který lépe splňoval požadavky na danou pozici‘,“ popisuje své zkušenosti se zaměstnáváním lidí nad padesát let Kateřina Musilová z nadace Krása pomoci. V nadaci v projektu Zlatá práce pomáhá starším lidem s hledáním a získáváním zaměstnání.

Její zkušenosti potvrzují statistiky Úřadu práce: třetinu všech nezaměstnaných tvoří lidé starší padesáti let, navzdory svým zkušenostem. Z analýzy projektu Neviditelní vyplývá, že přes 77 tisíc těchto lidí má problém sehnat zaměstnání, přestože o něj stojí. I když jim do důchodu může chybět i více než deset let, zažívají kvůli svému věku u pohovorů odmítnutí. Může za to stereotypní pohled personalistů, kteří starší uchazeče často podceňují.

I firmy, které doposud starší zájemce o práci ignorovaly, ovšem dožene stárnutí populace. Na pracovní trh se dostaly populačně slabé ročníky, podíl lidí do čtyřiceti let rychle klesá, naopak podíl těch nad padesát kvapem roste. „Firmy se předhánějí, jak získat někoho mladšího. Přitom přehlížejí velkou a zkušenou skupinu nad 45 let, jež tvoří skoro dvě třetiny pracovního trhu. A to není udržitelné. Za chvíli nebudou mít kde brát a budou muset po starších lidech sáhnout,“ upozornil analytik pracovního trhu ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Společnost mimo jiné provozuje od roku 1996 portál Jobs.cz.

Kateřina Musilová: Firmy lidi před důchodem ignorují, ti ztrácí sebevědomí

Proto Dombrovského je důležité, aby se se staršími zaměstnanci firmy naučily pracovat. „Kdo s tím ještě nezačal, ujíždí mu vlak a bude mít za pár let velký problém,“ dodal.

Firmy rády uvádějí, že starší zaměstnanci se už nenaučí tolik nových věcí. „Jenže to není pravda, jak dokázaly třeba experimenty, kdy se z horníků ze zavřených dolů stali ‚na stará kolena‘ programátoři. Také neziskovka Czechitas ukázala, že jde rekvalifikovat starší lidi do digitálních pozic,“ upozornil analytik.

Loajální zaměstnanci

Neplatí podle něj ani tvrzení, že se starší lidi nevyplatí přijímat, protože ve firmě dlouho nevydrží. Připomněl, že většina takových zaměstnanců je loajálnější, leckdy ovšem kvůli obavám ze ztráty místa. Práce si váží výrazně více než mladší. Ti vědí, že si mohou vybírat, neboť jsou velmi žádaní. „Navíc padesátníkům zbývá do důchodu ještě deset až patnáct let. Současná populace stárne tak rychle, že firmy se budou snažit udržet si zaměstnance i po jejich nároku na odchod do důchodu. Může tedy jít až o dvacet let práce,“ nastínil Dombrovský.

Socioložka Lucie Vidovičová, expertka na stárnutí či pracovní trh, vylíčila, jak personalisté mají stůl plný životopisů od uchazečů o práci do středního managementu, kterým je nad padesát let. „Jsou prý v podstatě nezaměstnatelní, protože ve vedení bývají lidé z mladé generace, kteří mají obavu velet starším. Stále se také obáváme věkově různorodého kolektivu,“ popsala.

Trauma starších Čechů: Moc starý a příliš zkušený, slýchají na pohovorech

Upozornila také, že mnoho starších zaměstnanců žije v takzvané zlaté kleci. V práci se necítí dobře, ale bojí se ji opustit v obavě, že jinou neseženou. „Lidé důchodového věku jsou navíc tichá a neviditelná skupina, která se hlasitě nepere o svá práva,“ uvedla.

Experti z projektu Neviditelní varují, že u takto opomíjených a odmítaných lidí v krajních případech dochází k chorobné společenské izolovanosti, ke ztrátě zájmu o kontakty s okolím a radikalizaci společenských názorů.

Doplnění kvalifikace

Podle analytika Dombrovského si firmy musí přenastavit myšlení a i do starších zaměstnanců výrazně investovat: doškolit, dovzdělat, doplnit kvalifikaci, dostávat je na stáže, na praxe. Starší lidé musí dostat šanci začít dělat úplně jinou práci a nastoupit do juniorní pozice. „V momentě, kdy přicházejí na pracovní trh velmi slabé populační ročníky, nelze spoléhat pouze na čerstvé absolventy škol,“ uvedl analytik pracovního trhu.

Doporučuje také rozmělnit přechod mezi prací na plný úvazek a úplným důchodem. Odchod do penze by se měl více rozložit v čase a ten vyplnit postupným snižováním úvazku. To by také firmě umožnilo včas najít náhradu a zaškolit nováčka. Všechny tyto postupy se budou muset zaměstnavatelé rychle naučit, pakliže chtějí mít dostatek lidí i v následujících letech, kdy věk uchazečů na pracovním trhu rychle poroste.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přichází od února s významnou pobídkou částečných úvazků a zaměstnáváním skupin, které hůře hledají práci. Nabízí slevu na pojistném těm firmám, které zaměstnávají na zkrácený úvazek osoby nad 55 let, osoby pečující o dítě do deseti let, studující, lidi do 21 let či zdravotně postižené.

Osamělí důchodci nejsou na žádost o pomoc sami. Obracet se mohou na organizace

Podle Dombrovského by měl stát také značně investovat do průběžného vzdělávání a doplňování kvalifikací, aby byli lidé pořád uplatnitelní na pracovním trhu a nehrozila jim ztráta práce. „A když už práci ztratí, aby si uměli poradit sami a nekončili na Úřadu práce,“ doplnil. MPSV proto již rozjelo systém rekvalifikací, zejména v oblasti digitálních dovedností.

Podle Lucie Vidovičové by bylo potřeba změnit i mentální nastavení společnosti. „Člověk není jen pracovní síla. Po padesátce se přidávají zdravotní problémy, nutnost pečovat o staré rodiče. Ideální není ani náš tříboxový model: vzdělávám se, pracuji, odpočívám. Zdravější by bylo, kdyby se všechny tyto činnosti více prolínaly. Pak by tu nepracovalo tolik lidí, kteří do padesátky zcela vyhoří,“ upozornila.