Na říční dopravu velmi tvrdě dopadly transformační změny v 90. letech minulého století. Zatímco ještě v roce 1995 převezly české lodě podle údajů Českého statistického úřadu téměř 4,5 milionu tun nákladu, loni to bylo již jen 1,7 milionu tun. Svého dna dosáhla nákladní vodní doprava před šestnácti lety, kdy druhý rok po sobě lodě převezly méně než 1,3 milionu tun. Svou roli tehdy sehrály povodně z roku 2002, které poničily velkou část vodní cesty.

Ludmila Mráčková, rikša
Teplická rodina nemá auto, ale rikšu. Už jsme s ní byli i v Drážďanech, říká

Podle představ rejdařů i ministerstva dopravy by vodní dopravě měl výrazně pomoci plavební stupeň na Labi v Děčíně. O jeho výstavbě se mluví již desítky let, doposud jeho příprava stála několik stovek milionů. Čeští rejdaři, které dlouhodobě trápí nízká hladina Labe, dnes jezdí po většinu roku mimo ČR. Aby byl provoz lodí rentabilní, musí mít zajištěný ponor alespoň 140 centimetrů. Vozit náklad pouze nad Střekovem se jim nevyplácí.

„Stát nám pořád slibuje, že o nákladní dopravu stojí. A pokud o ni stojí, musíme do té doby přežít v zahraničí. Není to ale tak, že bychom tam chtěli jezdit. My tam musíme jezdit,“ řekl před časem Deníku spolumajitel největšího českého rejdařství EVD Lukáš Hradský. Jeho firma letos do Čech například přepravila obří tanky pro plzeňský pivovar, které by nebylo možné do tuzemska jinak dovézt.

Kup plátěnku, zasaď strom! Adam Demo (na snímku) vymyslel projekt, který vrací stromy do moravskoslezských lesů.
Student má dvojnásobně ekologický projekt. Plátěnka řeší oteplování i plasty

Opačným směrem pak jezdí po Labi tisícikubíkové zásobníky na plyn. Ty jsou dlouhé přibližně padesát metrů, v průměru mají okolo šesti metrů a jeden takový zásobník váží 265 tun. Z Děčína vyrazily přes přístavy na severu Německa do Finska nebo na Jamajku.

Úprava Labe má své kritiky

Po celou dobu příprav má stavba plavebního stupně v Děčíně také řadu kritiků, mezi které se řadí například ekologické hnutí Děti Země. „Jez u Děčína je ryzí antiekologickou stavbou bez dopravního efektu, neboť by nevratně zničila přírodně cenné údolí Labe a přesun nákladů z dálnic by nebyl významný,“ připomněl předseda hnutí Miroslav Patrik.

V současnosti nechává Ředitelství vodních cest zpracovat již třetí posudek vlivu stavby na životní prostředí, jehož posouzení může trvat řadu let. První posudek přitom vznikl již před patnácti lety. „Dosud předložené podklady však nenaplnily požadavky stanovené zákony a nebylo na jejich základě možné provést hodnocení velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí,“ sdělil ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence ministerstva životního prostředí Evžen Doležal v rozhodnutí o ukončení posuzování.

Budování soustavy tůní u Farského lesa ve Vidnavě
Jak udržet vodu v krajině? Pomůžou tůně, často tomu ale brání neochota vlastníků

Správa Národního parku České Švýcarsko, pod kterou místo výstavby zamýšleného jezu spadá, navíc uvedla, že není možné stanovit kompenzace za poškození údolí Labe, které patří mezi evropsky významné lokality a je podle názoru ochránců přírody zcela unikátní.

Výrazný propad přepravy po řece se projevil také na vzdělávání budoucích lodníků. Děčínské lodnické učiliště bylo jediné svého druhu v Děčíně, studenti na něj mířili z celého Československa. Dnes se lodnický obor vyučuje na Střední škole lodní dopravy a technických řemesel, kde je jen jedním z několika učebních oborů. I tato škola si ale udržela svou jedinečnost, nikde jinde v Česku lodníci vystudovat nemohou.

„Letos jsme otevřeli dvě třídy, to je dohromady 48 studentů. Zájem je již dlouhé roky srovnatelný. Jedinou výjimkou byl rok, kdy začali mít šífáci problémy s dvojitým zdaněním svých příjmů u nás a v Nizozemsku. Tehdy jsme otevřeli jen jednu třídu,“ říká ředitelka školy Jana Férová. Podle jejích slov na českých lodích skončí z každého ročníku jen několik studentů, drtivá většina z nich míří k zahraničním rejdařům, kteří o ně mají velký zájem. Především do Německa, Nizozemska, Belgie nebo Švýcarska. Škola, která si v oboru stále drží svou prestiž, totiž může udělovat oprávnění pro matrose na Rýnu, což mezi zaměstnavateli výrazně zvyšuje atraktivitu absolventů děčínské školy.

Nedostatek vody jako důsledek globální klimatické změny

V České republice dříve poměrně rozšířená a úspěšná lodní doprava, jeden z nejekologičtějších druhů transportu, čelí v posledních desetiletích velkým problémům s nedostatkem vody v naší klíčové řece Labi, především na jejím úseku mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem. Je to důsledek globální klimatické změny, která vedle zvyšujících se průměrných teplot také způsobuje nedostatek srážek a v minulých letech i extrémní sucha. Proto je otázkou, zda by lodní dopravě na Labi pomohla výstavba nových jezů, pokud bude vody nadále ubývat. (lup)


Zelená pro EvropuZdroj: DeníkZelená změna u vás. Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které mohou naši zemi změnit v lepší místo k životu, pomoci naší krajině. A pomoci omezit změny klimatu. Deník vám bude pod logem „Zelená pro Evropu“ přinášet ve spolupráci s EURACTIV.cz zprávy o tom, co to bude znamenat pro EU i pro každého z vás, příběhy z vašeho okolí, bude zkoumat, koho a jak se může tato změna dotknout. A jak ji dobře využít. Třeba i ve vaší obci.