Jmenuji se Adéla Sklenářová, je mi 19 let a studuji Katolické gymnázium Třebíč. Ještě úplně přesně nevím, čím jednou budu. Jedním jsem si však zcela jistá: chci pomáhat lidem. Proto se hlásím na fakulty sociálních studií.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Od 2,5 let se léčím s diabetem 1. typu, což znamená, že moje slinivka produkuje velmi malé množství inzulínu, pokud vůbec nějaké. Od malička využívám k léčbě inzulínovou pumpu, která mi velmi usnadňuje život s nemocí. A používám i speciální senzor, díky kterému se nemusím tak často měřit glukometrem a píchat do prstu.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Při své chorobě musím být stále připravená a plánovat. Hrozí hypoglykémie, což je nízká hladina cukru, proto s sebou vždycky nosím něco k jídlu. Hypoglykémie se vyskytuje pouze tehdy, když udělám chybu, třeba si dám nevhodné jídlo.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Život s pomůckami, které potřebuju k léčbě, je pro mě rutina. Jednou za tři dny si musím vyměnit kanylu a jednou za týden zásobník s inzulínem. Ke každému jídlu si pomocí pumpy přidávám právě inzulín, musím umět počítat jeho jednotky a pracovat se sacharidy. Už je to pro mě úplně samozřejmé.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Diabetická komunita je v Česku velmi rozvinutá, existují například diabetické školičky pro rodiče s dětmi s touto nemocí. Já jezdím už několik let na diabetické tábory, letos potřetí jako instruktorka. Ale ani dospělí o nic nepřijdou, bývají například různé edukační pobyty či sportovní turnaje. Existuje časopis pro diabetiky „Diastyl“, do kterého jsem přispěla článkem o sobě a nyní píšu rozhovory s dívkami z celého světa.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Poznala jsem je na mezinárodní konferenci v Jižní Koreji, kam jsem byla vybraná z Česka. Pobyt byl naprosto úžasný, hlavně mi otevřel oči. Diabetici v Česku jsou na tom opravdu skvěle! Například si nemusíme platit z vlastní kapsy inzulínové pumpy, což například v Indii musí. Pro představu - přístroj stojí kolem 80 tisíc korun. Kamarádka z Argentiny mi zase vyprávěla, jak byla týden bez inzulínu, protože prostě nebyl k dostání. To je pro mě naprosto nepředstavitelné.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Cestování s diabetem už je naštěstí jednoduché, stačí mít vypsané všechny léky, inzulíny a mít náhradní pera či pumpu. Avšak mezi diabetiky se stále objevuje jedna otázka, na kterou dosud nemám jasnou odpověď. Týká se pumpy a kontroly na letištích. Každý říká něco jiného, někdo, že pumpa nesmí projít rámem, jiný že ani rentgenem a pár jedinců tvrdí, že nesmí ani jedním.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Bydlím v Koněšíně a mám dva starší sourozence. Mezi mé koníčky patří hlavně hudba, ale na tu teď nemám moc času, protože letos maturuji. Nejradši trávím svůj volný čaj s přítelem, rodinou nebo kamarády. A moc ráda si přečtu dobrou knížku.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in