V poledne pronese papež František z balkonu baziliky svatého Petra ve Vatikánu tradiční vánoční poselství Urbi et Orbi (Městu a světu), při němž má jako každý rok požehnat věřícím z celého světa.

Věřící by měli na Boží hod v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Dříve byla zapovězena v tento den práce. Někde se prý ani nestlala lůžka a pokud v ohništi vyhasl oheň, nikdo se neosmělil znovu ho rozdělat. Název svátku vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání - slavili tedy "duchovní hody". Tento den je také příležitostí sejít se u slavnostně prostřeného stolu. Božíhodové obědy byly bohaté i dávno v minulosti.

Památka narození Páně se slavila 25. prosince zpočátku jen v Římě, od 7. století se oslava stala součástí liturgie celé západní církve. Východní církev světila od 4. století slavnost Epifanie neboli "slavné zjevení se Božího Syna v těle". Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.

O narození Ježíše se píše jen ve dvou evangeliích - Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.