Chci zachraňovat životy, říká Honza ze Zárubic
Honzovi Křivánkovi je dvacet let a pochází ze Zárubic. „Studuju obor diplomovaný zdravotnický záchranář v Brně. Vybral jsem si ho hlavně proto, že chci zachraňovat lidské životy,“ říká o sobě. Předtím chodil na „zdravku“ v Třebíči. Už na střední škole věděl dost jasně, že chce pokračovat dál. Řešil pouze, kam zamíří a jakou zvolí specializaci.
close info Zdroj: Archiv J. Křivánka zoom_in
Studium je prý náročné tak akorát. „Díky základům ze střední zdravotní školy mám někdy výhodu oproti spolužákům z gymplu nebo jiných škol. Postupně se ovšem rozdíly stírají. Naučit se dá všechno, pokud člověk opravdu chce,“ je přesvědčený. Už absolvoval i pitvu. „Byl to velmi zajímavý zážitek pro všechny,“ říká při vzpomínce na hledání příčiny smrti staršího muže, které jim demonstroval patolog v Ústavu soudního lékařství Brno.
close info Zdroj: Deník / Hana Jakubcová zoom_in
Odborná soustředění Honza bere jako určitou odměnu za studium. „Učíme se při nich dovednostem, ke kterým se na záchrance většinou nedostaneme. Mám na mysli slaňování, záchranu z vody či z laviny. A taky míváme exkurze na pracoviště, kam se obvykle nepodíváme.“
close info Zdroj: Archiv J. Křivánka zoom_in
Už měl stáže i na klasické záchrance v Třebíči. Postupoval podle nastaveného režimu. Nejdříve si poslechl, čím byla zaměstnaná směna před ním. Zkontroloval auto, vydezinfikoval povrchy a pak už ho čekalo to zásadní, praxe v térénu. Nejvíc ho překvapilo, kvůli jakým zbytečnostem někdy posádka musela vyjet. Byl i u první autonehody ve svém životě. „Auto bylo v příkopu a v něm zraněný člověk. Udělali jsme na místě vše nezbytné a převezli jsme ho do třebíčské nemocnice.“
close info Zdroj: Archiv J. Křivánka zoom_in
Studentský život v Brně prý nemá chybu. „Je vážně super, ale rána jsou někdy těžký, kdo zažil, pochopí,“ usmívá se. Začátky byly obtížné, člověk se najedou musel začít starat sám o sebe. „Ale jak pomine tohle úvodní období, už je to jen lepší.“
close info Zdroj: Karolína Jakubcová zoom_in
Honzu kromě studia baví hlavně fotbal, který hraje závodně za Hrotovice. Nejvíc se tak logicky těší na další praxe na záchrance i na pokračování fotbalové sezóny. „Nemůžu ale vynechat akce, které chystáme u nás doma v Zárubicích - hlavně pouť, bláznivý týden, foto roku či ořechovku roku.“ Tahle ves na půl cesty mezi Třebíčí a Dukovany totiž žije hodně pospolu.
close info Zdroj: Deník / Hana Jakubcová zoom_in
Co budoucnost? „Zatím mám v plánu zůstat v Třebíči. Ale jak to bude doopravdy, se teprve uvidí. Na takové rozhodování mám ještě čas,“ uzavírá.
close info Zdroj: Karolína Jakubcová zoom_in