Policisté dostali oznámení 
o zmizení knihy ve středu v odpoledních hodinách. Škodu odhadují na zhruba 250 tisíc korun, s čímž souhlasí také starosta města. „Neznámý pachatel odcizil za použití násilí měděnou knihu se jménem Otokara Březiny, datem jeho narození i úmrtí. Na místo byli přivolaní kriminalisté, kteří zajistili stopy a provedli úkony potřebné k vypátrání zlodějů," řekla mluvčí policie Dana Čírtková.

Měděná kniha byla na hrobě básníka od roku 1930. Dílo neslo název Kniha života a vytepal jej Jaroslav Krula podle náčrtu sochaře a Březinova přítele Františka Bílka, který navrhl také sousoší Tvůrce a jeho sestra Bolest, dominující pomníku. Na pomník se po smrti Václava Jebavého, jak znělo Březinovo vlastní jméno, v roce 1929 uspořádala celonárodní sbírka. V jejím průběhu se za půl roku vybralo téměř 140 tisíc korun.

Historie se opakuje

Pátrání po zlodějích bude obtížné, protože město na hřbitově nemá zavedený kamerový systém. Na podzim roku 2010 si navíc neznámí pachatelé z jaroměřického hřbitova odnesli bronzový věnec, který se už nepodařilo vypátrat. „Ve městě postupně budujeme kamerový systém, ale momentálně nejsme schopní uhlídat všechny objekty. Hřbitov je samozřejmě jedním z míst, kde o zavedení kamer uvažujeme. Tyto úvahy se ještě zesílily tím, že ke krádeži z hrobu Otokara Březiny došlo opakovaně. Zloději si ale vždy poradí. Většina krádeží se odehrává v nočních hodinách, kdy máme zavřenou bránu. Lupiči přesto přelezou zeď a loupí," podotkl starosta Jaroměřic nad Rokytnou Jaroslav Soukup.

Před čtyřmi lety nebyla jaroměřická krádež z hrobu světoznámého básníka jediná na Vysočině. V Tasově zmizel měděný náhrobek a vázy z hrobu Jakuba Demla. Ve stejné době navíc zmizely okapy z dalšího posvátného místa, a sice z pyšelského kostela. „Je to katastrofa, že se zloději neštítí krást na hřbitovech. Možná by bylo nejlepším řešením tato umělecká díla stáhnout a nahradit je pouze nějakými replikami," zamyslel se Soukup.

Neúcta k symbolu

Zloději tedy znevážili básníkův hrob už podruhé v krátké době. Březina je přitom vedle barokního zámku a Františka Václava Míči největším jaroměřickým symbolem.

Březina byl dokonce podle Spolku Otokara Březiny osmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Je tedy smutným paradoxem, že z hrobu básníka zmizelo právě to, čím se živil a proslavil.

ROBERT ŠVANDA