Připomeňme, že soudy nižších instancí Sekničku uznaly vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti a odsoudily ho k půl roku vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Dále měl farář Všeobecné zdravotní pojišťovně uhradit škodu ve výši bezmála 120 tisíc korun.

„Na místě je otázka, zda existuje zájem společnosti na postihu i takových případů, které ve své podstatě hraničí s nešťastnými náhodami,“ upozornil v obecné rovině předseda senátu Nejvyššího soudu Josef Mazák. A dodal, že na třebíčském okresním soudu bude, aby se pečlivě zabýval otázkou společenské škodlivosti činu a nutností uplatnit trestněprávní normy vůči obviněnému.

Návštěva z Ostravska

O co v neobvyklém případu jde? Vše se odehrálo 29. dubna 2017 kolem jedné hodiny po poledni v prostoru fary ve Valči. Tehdy přijel zájezd poutníků z Ostravska. Po mši se odebrali na faru na pohoštění. Někteří návštěvníci si chtěli prohlédnout sklep fary. Víko od podzemního prostoru v chodbě jim otevřel farář. Do sklepa vedou strmé kamenné schody. Pak dolů spadl devětašedesátiletý František F. z Ostravska. Zranil se natolik, že o dva dny později zemřel v brněnské nemocnici.

V době, kdy se vše seběhlo, ani záchranka ani poutníci nepovažovali celou událost za nic jiného než nešťastný souběh okolností.

Pochybnosti patologa

Policie se o případ začala zajímat až ve chvíli, kdy byla u zemřelého v nemocnici prováděna běžná zdravotní pitva a patolog upozornil na rozsah zranění, která vedla k úmrtí. Poté byla nařízena soudní pitva. Jako příčinu smrti odhalila masivní krvácení do mozku, otok mozku, zlomeninu spodiny lebeční i obličejového skeletu s následným rozvojem oboustranného hnisavého zánětu průdušek a plic.

Kriminalisté nakonec dospěli k závěru, že za smrt může farář Seknička, protože nezachoval dostatečnou míru opatrnosti, podcenil možná rizika a v době, kdy se v prostorách fary pohybovalo mnoho lidí včetně dětí, otevřel a ponechal bez náležitého dozoru poklop, který byl v úrovni podlahy vstupu do sklepa. František F. pak otvor pravděpodobně přehlédl.

Obhajoba už u třebíčského okresního soudu namítala, že obviněný za nic nemůže, protože byl František F. varován, že je v podlaze díra, poklop byl otevřen jen velmi krátce. Žalobce ale argumentoval, že varování přišlo až na poslední chvíli.

Varování včas nebo pozdě?

Nejvyšší soud ovšem krajskému i okresnímu soudu vytkl několik nedostatků. „Z jejich rozhodnutí nelze zjistit, jakou právní povinnost obviněný svým nedbalostním jednáním porušil,“ uvádí se mimo jiné v písemném usnesení. Dále se zde nesouhlasí s interpretací, že varování přišla pozdě.

„Svědkyně J. Z. vypověděla, že poškozeného varovala dokonce dvakrát, protože na její první upozornění vůbec nereagoval. Svědek L. K. uvedl, že mezi jeho varováním a pádem poškozeného do sklepa uplynuly asi tři nebo čtyři sekundy,“ zní ve verdiktu. Nejvyšší soud konstatuje, že nic proto nenapovídá tvrzení, že by varování přišla pozdě. „Naopak je zřejmé, že poškozený měl dostatek času reagovat,“ uvádí se.

Dále Nejvyšší soud vidí jako nedostatečné, že se Okresní soud v Třebíči blíž nezabýval otázkou, jak dobře či špatně byl viditelný zdvihnutý poklop nad schodištěm do sklepa, přičemž svědci vypověděli, že si ho hned všimli.

V případu tak bude nařízeno nové hlavní líčení. "Termín zatím nebyl stanoven,“ konstatovala mluvčí třebíčského okresního soudu Jaroslava Valášková.