Pokud rozsudek nabude právní moci, bude muset navíc Tkaný platit soudní výlohy. Advokátovi žalované strany má do tří měsíců právě po nabytí právní moci poslat na účet víc jak 121 tisíc korun. A dalších 50 tisíc na účet soudu.

Advokát rybářů Michal Šalomoun byl s verdiktem spokojený. Vyjádření žalobce se nepodařilo získat, k soudu se nedostavil. Není tak jasné, zda se odvolá.

Tkaný se soudil proto, že je přesvědčený, že mu rybáři poškodili rybník v roce 2013. Právě Rybí líheň nechala rybník s pomocí dotace opravit.

Posoudit míru poškození rybníka opravou měl znalecký posudek, který se před soudem projednával minulý týden. Ten však žádné snížení obvyklé ceny vodního díla nepotvrdil. Naopak podle něj došlo k podstatnému navýšení ceny. „Obvyklá cena rybníku ke dni 29. května 2013, tedy před zahájením oprav, činila po zaokrouhlení asi milion sedm set tisíc korun. Zatímco obvyklá cena ke dni 6. listopadu 2013, tedy po provedení předmětných oprav, činila osm milionů sedm set tisíc korun,“ vyčíslil znalec v posudku.

Zároveň však znalec uvedl, že oprava nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací. Důvodem je zřejmě i fakt, že zatímco projekt vznikal v roce 2008, k jeho realizaci došlo až v roce 2013.

Se závěry a provedením posudku nesouhlasila advokátka majitele rybníka Božena Kristiánová, která poukázala hned na několik míst, kde je podle ní chybný či nedostačující. „Domníváme se, že stále trvají velmi závažné výhrady vůči znaleckému posudku. Trváme na tom, aby byl proveden revizní znalecký posudek,“ žádala zástupkyně žalujícího.

Naopak žalovaná strana se závěry posudku souhlasila a další prodlužování soudního řízení by bylo podle ní zbytečné. „Rozdíl je sedm milionů korun. Nedá se předpokládat, že by revizní znalecký posudek byl o osmdesát procent jiný. To je nesmysl. Proto se domnívám, že posudek pro rozhodnutí o náhradě škody je zcela dostatečný,“ sdělil advokát rybářů Michal Šalomoun.

A soudce mu dal za pravdu. „Já se domnívám, že pro účely rozhodnutí v této věci je znalecký posudek dostatečný,“ uzavřel soudce Jan Tesař.

A tento názor promítl i do konečného verdiktu, podle nějž se neprokázala škoda žalobci. „Ze znaleckého posudku i dalších listinných důkazů je zřejmé, že majetek žalobce byl opravou rybníka o miliony zhodnocen,“ zaznělo v soudní síni z úst soudce Tesaře.

Podle jeho slov je sice skutečností, že oprava nebyla provedena zcela v souladu s projektovou dokumentací. „Nicméně pokud by v této souvislosti došlo k nějaké škodě, nemůže se jednat o škodu vzniklou žalobci, ale poskytovateli dotace. Ten ovšem nebyl účastníkem tohoto řízení,“ uzavřel soudce.

Spor kolem Bolíkovického rybníka se táhne již několik let. V prvním soudním sporu šlo o naplnění nájemní smlouvy mezi majitelem rybníka a třebíčskými rybáři. Ti se v roce 2011 zavázali, že rybník za pomoci státní dotace opraví a začnou v něm hospodařit. Jenže rekonstrukce nedopadla úplně podle představ. Zanedbaný rybník se sice podařilo připravit pro chov ryb, ale zároveň se z něj neodvezlo všechno bahno, protože projektant jeho skutečný objem v plánu prací podcenil.
Jiří Kuba, předseda třebíčské organizace Moravského rybářského svazu a zástupce Rybí líhně u soudu tvrdil, že se mohlo odvézt jen tolik bahna, na kolik byly peníze. Sami rybáři do rekonstrukce investovali jeden a půl milionu korun, dalšího pět a tři čtvrtě milionu přispěl Státní zemědělský intervenční fond.

Okresní soud v Třebíči, Krajský soud v Brně i Nejvyšší soud daly postupně za pravdu rybářům a přinutili tak Jana Tkaného, aby rybník napustil. Od té doby se však Jan Tkaný nepřestal soudit.