Rozsudek zatím ale není pravomocný. Nesouhlasí s ním totiž státní zástupce. Kauzou se tedy bude muset zabývat ještě Vrchní soud v Olomouci.

Tělo mrtvého narkomana Radka P. našel spolubydlící v jednom jihlavském azylovém domě loni v březnu. Muž v posteli ležel bez hnutí několik hodin. Spolubydlící si nejprve myslel, že Radek P. tak dlouho spí, ale nakonec zjistil, že je mrtvý.

V této souvislosti nejprve loni v březnu jihlavští kriminalisté obvinili padesátiletého Aleše Schnegra a sedmadvacetiletého Tomáše Culka z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Za prodej drog jim tehdy hrozil maximálně pětiletý trest vězení.

Celý případ byl od začátku složitý. Do hry vstoupilo několik znaleckých posudků. Kriminalisté se totiž snažili dokázat, že za smrt narkomana může Culka, který mu drogu prodal. Závěry posudků nakonec konstatovaly, že úmrtí Radka P. je skutečně v přímé souvislosti s podáním drogy. V tu chvíli si případ od kolegů z okresního pracoviště převzali krajští kriminalisté.

Vysočinská kriminálka posléze Culku obvinila ze smrti narkomana v nejpřísnějším možném znění příslušného zákona. Z hrozby pětiletého trestu se Culka rázem ocitl v trestní sazbě od deseti do osmnácti let vězení.

Žalobce se opíral nejen o znalecké posudky, ale také o svědecké výpovědi. Podle nich Culka po smrti Radka P. v hantýrce řekl, že ho asi přepálil či přepleskl. Svědci, kteří to slyšeli, z toho soudí, že se Culka k zodpovědnosti na smrti Radka P. částečně přiznal.

Podle krajského soudu ale během dokazování před soudem obžaloba nepředložila dostatek důkazů, aby mohl být obžalovaný Culka za smrt narkomana odsouzen.

Aleš Schnegr usedl na lavici obžalovaných za to, že nejméně od prosince 2014 do 17. března 2015 na různých místech Jihlavy prodal Tomáši Culkovi nejméně tři gramy pervitinu za tři tisíce korun. K prodeji drog se Schnegr před soudem přiznal. Nejméně ve třech případech měl Schnegr podle obžaloby prodat pervitin také Radku P. Podle obžaloby ho měl drogou zásobovat od ledna 2015 až do jeho smrti 17. března.

Pervitin Radkovi P. měl prodat nejméně čtyřikrát. Pokaždé asi za dvě stě korun. Poslední dávku mu měl poskytnout i v osudný den. Culka se přiznal, že mu v ten den skutečně pervitin poskytl. Trval ale na tom, že mu jej neprodal, ale daroval. Vinu na jeho smrti odmítl. Podle Culky Radek P. nezemřel na předávkování drogou, kterou mu Culka dodal.