Soudce Jan Tesař dal za pravdu Lukáši Komárkovi. Ten žaloval firmu o náhradu mzdy. Už čtvrtým rokem totiž tvrdí, že je dál zaměstnancem Mann Hummelu. Vedení firmy to však odmítá a svůj postoj potvrdilo i při včerejším soudním jednání ústy své právní zástupkyně Pavly Cibulkové.
Podle včerejšího rozhodnutí senátu třebíčského soudu má novoveská firma zaplatit seřizovači Lukáši Komárkovi přes 560 tisíc korun jako náhradu mzdy plus úroky z prodlení. Do jednoho týdne navíc Komárkův advokát vyčíslí, kolik bude požadovat za své služby pro klienta, který v soudním sporu zvítězil.
Rozsudek není pravomocný. I když se Pavla Cibulková a Mann Hummel na místě neodvolaly, lze předpokládat, že se tak stane. Spor totiž trvá od roku 2012, kdy se Komárek obrátil na soud poprvé, a firma si po celou dobu stojí na svém.
Žaloba Lukáše Komárka vznikla poté, co svého zaměstnavatele upozornil, že po několika prodlouženích smlouvy na dobu určitou má právo na smlouvu na dobu neurčitou. Nepochodil, a firma mu pracovní smlouvu neprodloužila.
Případem se tehdy začal poprvé zabývat Okresní soud v Třebíči, který Komárkův nárok uznal. Mann Hummel se však proti tomu odvolal a při následných řízeních u Krajského soudu v Brně a také Nejvyššího soudu uspěl.
Věci se v loňském roce ujal i Ústavní soud, který rozhodl šalamounsky. Původní žalobu Lukáše Komárka, ve které usiloval o trvání svého pracovního poměru v Mann Hummel, sice zamítl, ale v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že pokud zaměstnanec projevil zájem o pokračování pracovního poměru, tak ten se na dobu neurčitou překlenul automaticky.
Ústavní soud tím řekl, že pracovní poměr i po neshodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem trval a trvá.
Podle Lukáše Komárka to měl být konec soudního sporu a pře jako takové. Komárek však s nástupem do zaměstnání neuspěl. Mann Hummel ho nepřijal s tím, že Ústavní soud jeho žalobu zamítl. „Zaměstnance hledá firma pořád. I do mojí schránky přišel inzerát na práci v Mann Hummelu. Mě tam ale nechtějí," dodal Lukáš Komárek.
Před časem proto Komárek podal další žalobu, v níž se domáhal náhrady mzdy. Soudce Jan Tesař tento nárok včera uznal. Zároveň tím řekl, že pracovní poměr nadále trval a trvá. „Rozhodnutí Ústavního soudu je přelomové a odchýlilo se od předchozích výroků krajského a Nejvyššího soudu. Soud je tímto rozhodnutím vázán," vysvětlil Tesař.
Právní zástupkyně novoveské firmy Pavla Cibulková ještě před vynesením rozsudku požadovala, aby soud neuznal celý nárok Lukáše Komárka na více než půl milionu, protože během posledních měsíců pracoval a také pobíral mzdu.
Využíval totiž různých brigád, například u České pošty, kde měl podle vyjádření svého právního zástupce čistý příjem ve výši necelých pěti tisíc korun měsíčně. „Přitom živil manželku a vyženěnou dceru. Na další brigády musel dojíždět ne deset kilometrů do Nové Vsi, ale do padesát kilometrů vzdálené Jihlavy. Navíc měl při hledání práce problémy, protože nebylo jasné, jestli je zaměstnancem, nebo nezaměstnaným,," líčil jeho advokát Luboš Kliment.
Soud názor Pavly Cibulkové nesdílel a Lukáši Komárkovi přiznal celou požadovanou sumu.
Mann Hummel se nyní může proti verdiktu odvolat ke Krajskému soudu v Brně. Lukáš Komárek včera předeslal, že chce v novoveské firmě opět fyzicky pracovat a do podniku se v nejbližších dnech vydá, aby nastoupil opět do zaměstnání.