Pavel Burian chtěl smlouvu vypovědět kvůli údajně špatnému hospodaření družstva. Jeho vedení se však k tomu postavilo zamítavě a poté, co si majitel pozemků dovolil na ně vstoupit, podalo na něj žalobu. „Žalovaný koupil pozemky pod nájemní smlouvou, obsadil je a teď hledá důvody, aby smlouva nebyla naplněna," mínil právní zás-tupce zemědělského družstva Petr Pařil při prvním jednání u Okresního soudu v Třebíči, které se konalo před dvěma měsíci.

Důvod, proč chtěl Pavel Burian odstoupit od smlouvy, je však podle něj jednoduchý: Družstvo nehospodaří s jeho majetkem dobře a porušuje tak základní podmínku nájemní smlouvy. „V roce 2014 zaseli na svažité pozemky kukuřici a při prudkém dešti došlo k erozi. Kvalitní půda se spláchla, dokonce zanesla rybník a obecní majetek. Mně vznikla splavením ornice nenávratná škoda," řekl majitel pozemků.

Soud teď má rozhodnout, zda mohl na své pozemky vstoupit a zda je nájemní smlouva mezi ním a ZD Naloučany vůbec ještě platná. Soudce Jan Kolba měl při včerejším jednání k dispozici vyjádření odboru životního prostředí Městského úřadu v Náměšti nad Oslavou a také stanovisko Státního zemědělského intervenčního fondu.

Zatímco životní prostředí žádné větší pochybení ze strany družstva při bouřkách, které se nad Zahrádku v plné síle dostavily 27. května a 16. června 2014, a během necelé půlhodiny při nich napršelo přes 50 mililitrů vody na metr krychlový, nenašlo, inspektoři SZFI ke svému vyjádření dodali jedno podstatné doporučení. „Protierozní pás ječmene byl sice dodržen, ale v určitém místě jen v šířce osetí osm a půl metru. Doporučeno je přitom dvanáct metrů," parafrázoval ze stanoviska SZFI soudce Jan Kolba.

Advokát naloučanského družstva však reagoval tím, že tak silným lijákům a tak značnému splavu orné půdy do níže položených míst by nezabránil ani dvacetimetrový pás osetý obilovinou. „Příčinou byly silné lijáky, ne špatné osetí kukuřice nebo protierozního pásu pod ním. Je to zemědělství, neporoučíme větru, dešti," poznamenal Petr Pařil.

Proti tomu se však ohradil svědek, kterého předvolala žalovaná strana, tedy Pavel Burian. Tím, kdo měl podložit důkazy o značných škodách, měl být jeho otec Jan Burian. „Na přelomu 80. a 90. let jsem zodpovídal za stovky hektarů. V okolí Zahrádky znám každý kámen," řekl svědek.

Jiné škody nebyly

Konstatoval, že škody vznikly na všech pozemcích Jana Buriana, které obhospodařuje Zemědělské družstvo Naloučany. Naopak na sousedních pozemcích, které jsou podobně svažité, podle něj žádné školy nevznikly. „Blízko tam hospodaří i družstvo z Pyšela. Mělo tam jetelotravinu a nestalo se nic," popsal otec žalovaného.

Při svém povídání se vel- mi ostře vyjádřil ke způsobu hospodaření naloučanského družstva. „Nemají agronoma, tedy odborníka na zemědělskou prvovýrobu a koryta, kterými se při průtržích va-lila voda, následně zasypali silničářským posypem, inertním materiálem, který se smetává po zimě. To je nehoráznost. Vrcholem ignorace, drzosti a přímo výsměchem je pak to, že na stejná místa, která byla postižena erozí, zaseli kukuřici v příštím roce znovu," upozornil Jan Burian.

Právní zástupce Zemědělského družstva Naloučany však nespatřil na jeho výpovědi nic mimořádného. „Nezaznělo od něj nic, co by bylo důležité pro toto řízení," podotkl Petr Pařil.

Ten poté soudce požádal o třítýdenní lhůtu na seznámení se s celým spisem, do kterého byly včera založeny mapy a fotografie, které mají dokládat škody, jež po prudkých deštích a erozi vznikly.

Protistrana, která se domáhá vlastního hospodaření na pozemcích bude zvažovat žádost o názor soudního znalce, který by měl za úkol potvrdit, či vyvrátit poškození pozemků Pavla Buriana při vydatných deštích na jaře 2014.