Letos byl vykraden zámek v Brtnici. „Co je důležité, máme zabezpečené. Zloději se pohybovali v prostorách, kde nejsou důležité věci. Vzali pár předmětů, které jsou zabezpečené jenom petlicemi,“ řekl k případu starosta města Stanislav Jirků, podle kterého už byl zámek vykraden několikrát. Nyní už ale na něm bydlí kastelán a zabezpečení se celkově zlepšuje.


Na některých jiných zámcích zkušenost s vloupáním nemají. „Nevzpomínám si, že by se nám tady něco ztratilo,“ řekla pracovnice zámku v Chotěboři Pavla Benešová a dodala: „Spíš se může něco ztratit v muzeoshopech, kde se prodávají pohlednice a suvenýry. My tady máme bezpečnostní systém.“ Vzápětí odkázala na svého kolegu Jiřího Málka, který je na zámku zaměstnaný osm let. „Za dobu, co tady pracuji si nevybavuji, že by někdo něco ukradl,“ informoval dokumentarista chotěbořského zámku, v němž je zřízeno městské muzeum. Podobně hovoří i pracovník správy hradu Roštejn Karel Vaníček: „Nám se neztratilo nic, každý objekt je zabezpečen.“


Pozornost průvodců je na prvním místě


Podle Pavly Benešové z Chotěboře hraje významnou roli i fakt, že prohlídky jsou hlídané. Pracovníci zámeckého muzea prostě musí kromě zajištění průvodcovské péče dohlédnout i na to, aby se nic neztratilo.


Vedle elektronického bezpečnostního systému zmiňuje tento aspekt ochrany majetku i Libor Karásek, ředitel Národního památkového ústavu v Telči. „Ne každý předmět může být přišroubován nebo jinak připevněn. Některé exponáty jsou chráněny jen provázkem vymezujícím prostor pro vstup. Pozornost průvodců je tudíž významným prvkem ochrany.“


Telčská pobočka památkového ústavu spravuje celkem pět významných nemovitých památek. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou a barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, který se řadí mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Dále je to Státní hrad Lipnice, coby jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, Státní zámek Náměšť nad Oslavou, který je významným dokladem renesančního stavitelství na Moravě, a nakonec Státní zámek Telč, klenot moravské renesanční architektury.


Krádeže se nevyhnuly ani Telči


„V minulosti byly odcizeny věci z Jaroměře a z Telče. Poté, co se instalovaly elektronické bezpečnostní systémy, je to lepší,“ říká Libor Karásek. Podle něj není současná úroveň zabezpečení památek konečná. „Je to problém, kterému se věnujeme. Do bezpečnostního systému se každoročně vkládají statisíce z Ministerstva kultury. Pokud dostaneme milion, víme, kam ho dát. Máme jasně nastaveny priority, kam tyto peníze směřovat.


O tom, že bezpečnostní systémy ještě mohou mít své rezervy, svědčí dubnové vloupání do zámku Orlík, odkud si zloději odnesli cenné exponáty za 900 tisíc korun. Pachatelé tam za pomoci přinesených žebříků vnikli na terasu, kde rozbili skleněnou výplň okna. Následně odstranili kovovou mříž a dostali se do zámku.


V jedné z místností rozbili prosklenou vitrínu a odcizili důstojnický kabát, vojenské řády, dvě šavle a kord. Na místě činu byli pravděpodobně vyrušeni bezpečnostním zařízením.


Do pátrání po zlodějích nasadila tehdy policie i psovody a motorový člun.


Pachatelé měli na lup podle kastelána Jaroslava Rozsypala asi dvě minuty. Bezpečnostní systém je podle něj perfektní, zámek nebyl v posledních padesáti letech vykraden.