Není si ale jistý, zda by v sobě vybičoval vytrvalost chodit pravidelně k logopedovi a doma pak trénovat. „A taky netuším, jestli by mi to pomohlo,“ uvedl. Myšlenku pokusit se svou řeč vylepšit ale úplně nezavrhuje. „I když jsem asi líný,“ dodal v nadsázce.

Podle odhadů odborníků vadou řeči trpí až pětina Čechů včetně dětí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky jich k logopedům loni docházelo téměř sto padesát pět tisíc, což je asi o deset tisíc víc než předloni.

Výuka dětí pod dohledem logopedky - Ilustrační foto
Ministerstvo chce zavést školské logopedy. Názory expertů se různí

Podle klinické logopedky Lucie Krejčové totiž nikdy není pozdě. „Úměrně s věkem je logopedie stále větší dřina. Je to podobný rozdíl, jako jestli se učíte lyžovat v pěti, deseti, dvaceti či třiceti letech. Při dobré terapii a každodenním tréninku je ale možné se velmi zlepšit či mluvit zcela správně,“ popsala.

Poruchy řeči
Afázie
: ztráta nebo porucha řeči, způsobená porušením řečových oblastí mozku

Apraxie: ztráta schopnosti vykonávat naučené pohyby

Balbutismus: koktavost

Dysartrie: porucha artikulace

Dysfagie: porucha polykání

Dyslalie: patlavost

Dysfázie: slovní zásoba neodpovídá věku

Rotacismus: ráčkování, problém s výslovností hlásky R

Tumultus sermonis: breptavost

Dospělých, kteří toho chtějí dosáhnout, podle ní přibývá. Za nejtěžší komunikační problém označuje koktavost. Dospělí za logopedy přicházejí také s breptavostí či patlavostí. V pokročilejším věku se do ambulancí často dostávají i pacienti po cévní mozkové příhodě nebo úrazu hlavy, kterým hrozí ztráta či porucha řeči, artikulace nebo polykání.

Šance na zlepšení je individuální. „Vše záleží na konkrétních potížích daného člověka,“ řekla Krejčová, která je vedoucí pražského LogArte Centra. Často je u léčby podle ní nutná týmová spolupráce logopeda s jinými odborníky – zubaři, psychology, fyzioterapeuty či specialisty na ušní, nosní, krční. Ti ušijí terapii na míru. A to i dětem, kteří nejčastěji přicházejí s patlavostí, opožděným vývojem řeči či problémy s osvojováním si jazykových schopností.

Důvodem ke smutku není ale ani to, pokud se člověku vadu řeči odstranit ani zmírnit nepodaří. „V projevu je třeba vypíchnout to, v čem je dotyčný dobrý. Třeba hezkou řeč těla, příjemnou barvu hlasu, správně používané pauzy,“ řekla Deníku prezidentka Amplion Speakers Alena Křikavová.

Zdravé sebevědomí

Ve spolku, který vede, se lidé učí mluvit před publikem, ovládat nervozitu a zlepšovat své komunikační dovednosti. „Chodí mezi nás převážně lidé, kteří si nevěří. Včetně těch s poruchou řeči. Snažíme se je povzbudit, dáváme jim konstruktivní zpětnou vazbu. Aby získali zdravé sebevědomí,“ uvedla.

Mgr. Vlasta Šimková
Školní logopedi mohou děti ohrozit nekompetentní léčbou, říká Vlasta Šimková

Lidem třeba radí, že si mohou vytrénovat artikulaci a při mluvení dělat pauzy. „Sám si to člověk totiž ani neuvědomí. Někteří lidé s vadou řeči si možná i myslí, že řečnický spolek by je mezi sebe nevzal. Opak je ale pravdou. Když takový člověk působí sebevědomě, ví, o čem mluví a projev vygraduje vtipem, publikum si jeho vady řeči primárně ani nebude všímat,“ uzavřela Křikavová.

Cvičení při ráčkování
Podle klinické logopedky a vedoucí pražského LogArte Centra Lucie Krejčové je nejdůležitější umět správně vyslovit hlásky DTN a L. „Následně se R obvykle vyvozuje náhražkou v podobě tdn-ky nebo dd-ží,“ řekla. Podstatné je ale odborné vedení. Samouk se totiž může dostat do slepé uličky a odnést si nesprávný návyk. „Pokud se ‚netdnká‘ úplně správným způsobem, je cíl, tedy vyslovení R, často stále vzdálený,“ uvedla. Na vině bývá jiné artikulační postavení rtů, zubů a jazyka.