Zahubte mšice, ale ne včely, čmeláky a motýly:

| Video: Youtube

Mšice patří mezi obávané škůdce okrasných a užitkových zahrad i rozsáhlých sadů. Drobný polokřídlý hmyz, který se paraziticky živí prakticky na jakýchkoliv rostlinách sáním rostlinných šťáv, dokáže ohrozit celou úrodu.

Kolonie mšic škodí rostlinám především tím, že způsobuje zakrslý růst, kadeření či změny ve zbarvení listů. Přenášejí ovšem i některé druhy nemocí a vylučováním takzvané medovice přispívají k rozrůstání houbových chorob. Velkým problémem je, že mšice jsou schopny symbioticky žít s mravenci. Ti je odměnou za sladkou medovici chrání před přirozenými predátory, jako je slunéčko sedmitečné či škvoři.

O způsobu, jak se mšic opravdu zbavit, hovořil na svém YouTube kanálu Hodinový sadař Karel Maroušek. Ten pracuje jako hodinový sadař (podobný princip jako hodinový manžel; pozn. red.) a trenér řezu ovocných stromů. Mimo jiné pořádá i on-line kurzy školení pro dospělé a děti.

Krok 1: Zastavte mravence

Pokud se na ovocných stromech chcete zbavit mšic, které je nejen vysilují, ale také deformují nově vzrostlé větve, na mšice samotné na okamžik zapomeňte. Předně se totiž musíte zaměřit na úplně jiný hmyz, který je za napadení stromu tímto drobným polokřídlým hmyzem zodpovědný. V první řadě jde totiž o to, zastavit mravence.


Nahrává se anketa ...

„Jeden ze způsobů, který k tomu používám, je průhledná roubovací páska. Najdu si dole na kmínku místo široké zhruba 5 až 7 centimetrů, kde není žádná jizva nebo pupen. Pěkně to omotám, aby nikde nekoukala kůra. A utahuji, aby mi pod tím nemohli mravenci podlézt,“ hovoří o vytvoření neprůchodné bariéry Karel Maroušek.

Poté si vezme lepidlo na ovocné stromy a pásku jím zhruba uprostřed natře. „Pěkně dokola. Dávám přitom pozor, aby se lepidlo nedotklo kůry. Jakmile mravenec k této bariéře přijde, čuchne si, a následně to otočí. A všichni ostatní to otočí za ním. Tento strom se pro něj stane nedostupným,“ dodává Hodinový sadař.

Mravenci a mšice žijí v zájemné symbióze:

Krok 2: Vyhubte mšice

Jakmile zabráníte mravencům, aby mšice roznášeli po stromku, zaměřte se na samotné mšice, které již na listech jsou. Můžete je spláchnou proudem vody, odstranit jemným štětečkem nebo je i rozdrtit prsty a opláchnout. Chybu neuděláte ani v případě, když si na ně vyrobíte účinný ekologický postřik z B-komplexu.

„Pro mšice je vitamin B toxický. Postřik z pěti tablet a litru vody funguje kontaktně, tedy musíte zasáhnout každou mšici. Proto ho aplikujte opakovaně a snažte se aerosol dostat i do zakroucených listů. Největší výhodou tohoto postřiku je, že nesmrdí opylovačům jako včelám, čmelákům a motýlům; narozdíl od některých přírodních preparátů například z česneku,“ radí se Karel Maroušek na svém webu Hodinový sadař.

Postřik z vitaminu B doporučuje sadař aplikovat především v době před květem a během květu rostlin.

Spolehlivě prý ale funguje i vývar z rebarbory nebo výluh z rajčatových listů a záštipků. Naopak jarová voda podle Karla Marouška sice proti mšicím pomůže, ale zbytečně kontaminuje budoucí plody.

Krok 3: Podpořte přirozené predátory

Ekologický a netoxický postřik bez nepříjemného zápachu je důležitý nejen v době, kdy létající hmyz opiluje rostliny, ale i po celý zbytek sezóny. Na rozdíl od mšic a mravenců, které chcete vypudit, totiž přítomnost ostatního predátorského hmyzu naopak uvítáte.

„Některý dravý hmyz nalezený v zahradách dokáže udržet počet mšic pod kontrolou. Mezi tyto predátory patří typicky všechna slunéčka, různé druhy parazitoidních vos, dravé ploštice, larvy pestřenek, ale například i škvoři či střevlíci. A nezapomeňme také na ptactvo,“ informuje přední zahradnická společnost ve Spojeném království Royal Horticultural Society (RHS). Tato společnost poskytuje zahradnická školení či poradenství; a provádí i vědecký výzkum. RHS dokonce tvrdí, že je vhodné hmyz, který mšice požírá, na ovocné stromy záměrně vysazovat.

Hmyz, který mšice likviduje, můžete do zahrady přinést například z procházky a rozmístit na stromcích. Je potřeba mu však poskytnout i dobrý úkryt. Instalovat hmyzí hotely či přichystat pro požírače mšic jiné bezpečné útočiště, proto není na škodu. Škvorům bude stačit obrácený květináč vycpaný senem. Jeden jediný škvor navíc dokáže za noc sežrat i více než 100 mšic!

Krok 4: Vysaďte odpuzovače

Chcete-li pro vyhubení mšic udělat opravdu maximum, můžete kolem stromků vysadit rostliny, které díky svému složení mšice přirozeně odpuzují.

„Pokud jsou na určitém stanovišti vysazeny rostliny obsahující repelentní těkavé látky, mohou tyto látky způsobit, že mšice změní svou lokalitu. Například lilie produkují mnoho těkavých látek běžně používaných k hubení škůdců. Vůně těchto rostlin pak hraje důležitou roli v chování a rozmnožování mšic,“ tvrdí autoři studie s názvem Doprovodné rostliny pro ochranu proti mšicím.

Dobrým odpuzovačem mšic jsou ale i mnohem obyčejnější rostliny jako bazalka, saturejka, nestařec americký či afrikány. Podle britského zahradnického webu Gardener’s World je dobrým odpuzovačem mšic i šalvěj, česnek či lichořeřišnice.

Pozor však například na mátu peprnou. Ta rovněž funguje jako odpuzovač, ovšem nikoliv mšic, ale užitečných berušek.

Další skvělé rady a tipy pro vaši zahrádku najdete v nabídce článků níže: