Jaké chcete, aby mělo vaše dítě oči? Zelené, dobře. A výšku, tělesnou konstituci, metabolismus, inteligenci? Není problém, tady to podepište. Tak může za pár desítek let vypadat porod dítěte. Nikoli náhoda, nýbrž řízený nákres jednotlivých atributů. Technologii na to lidstvo již má. Jmenuje se CRISPR. Je levná, přesná, dostupná a vyžaduje zlomek znalostí oproti dosavadním metodám úprav genetické informace. A zkoumají ji na Mendelově univerzitě v Brně.

Zdroj: Youtube

Konkrétně pracují na genetické úpravě mikrořas tak, aby byly schopné biologicky rozložit ropný odpad. „Dělá na tom tým pod vedením kolegy Dalibora Húska. CRISPR je jednoznačně přelomová záležitost, která lidstvo posunula do nové epochy. Je až s podivem, jak málo až vůbec se o tom v Evropě mluví,“ uvedl vedoucí Ústavu chemie a biochemie a budoucí rektor Mendelovy univerzity Vojtěch Adam.

Kůrovec ořešákový zanechal stopu na odloupnuté kůře ořešáku černého.
Kůrovec napadá na jihu Moravy ořešáky. Vědci zjišťují rozsah škod

Technologii si lze představit jako molekulární nůžky, které velice přesně najdou určené místo na nosiči genetické informace a DNA tam přestřihnou a vloží vybraný kus, či poškozený kus DNA nahradí. Tím dávají vědcům celou plejádu možností, jak s genomem pracovat dál s výhledem léčby řady onemocnění. „Je to velký objev s ještě větším potenciálem. Zcela jistě jsou zde nesmírná rizika, která je potřeba řešit. Ovšem pokud bychom v pravěku uhasili oheň jenom proto, že pálí, pořád bychom lovili zvěř oštěpy. CRISPR je nástroj, který může lidstvo posunout vpřed mílovými kroky, ale také jej zdevastovat. Fascinuje i děsí a tak by to mělo být,“ zamyslela se studentka živočišných biotechnologií Markéta Ryšavá.

Všechny potenciální dopady technologie jsou těžko představitelné. Můžeme vytvořit bakterie, které dokáží rozložit plast, upravit zemědělské plodiny tak, aby byly odolné vůči škůdcům, parazitům i výkyvům počasí nebo upravit vlastnosti zvířat. „Minulý rok pomocí CRISPR vznikly kávové boby, které rostou bez obsahu kofeinu. Doposud se z nich kofein filtroval poměrně složitým chemickým procesem. To teď odpadá. Můžete mít potraviny s jeden a půlkrát větším výnosem. A to ze stejné spotřeby vody a prostředků. Modifikace lidí je zatím budoucnost – ne až tak vzdálená, ale pořád budoucnost,“ nastínil Adam.

Blízká budoucnost

Poukázal tak na skutečnost, že technologie je v počátcích. Odborníci ji přirovnávají k vynálezu počítače, přičemž CRISPR je aktuálně na vývojové lince někde v osmdesátých letech. „Nechci se pokoušet o nějaká proroctví, ale CRISPR je fakt. Hovoříme-li o designování lidí, léčbě rakoviny, imunitě vůči nemocem, mluvíme o budoucnosti za menší desítky let. Ne dvě stě, ne sto, ale třeba třicet. Budeme toho svědky,“ vysvětlil Adam.

Ostatně léčba nebo předcházení nemocí pomocí CRISPR je věc, na které vědci již usilovně pracují. U několika lidí takto vyléčili srpkovitou anémii a čínský vědec He Jiankui se v roce 2018 ještě v prenatálním období pokusil upravit dvojčatům Naně a Lulu genom tak, aby byla imunní vůči HIV. Byť za porušení všech etických a řady právních norem. Dvojčata dnes žijí, zdají se zdravá a jsou pod neustálým drobnohledem. „Již umíme velice dobře modifikovat savčí buňky. U lidí je blízkou budoucností léčba genetických vad. Veliké pokroky jsme udělali i s rostlinami a bakteriemi. Řada výzkumných skupin se zabývá vývojem rostlinných druhů, které budou odolné vůči škůdcům. Gen odolnosti pak lze vložit například do pšenice, kukuřice, či révy vinné. Stačí si vybrat. Takové druhy rostlin už existují v laboratořích a je otázkou času, než se začnou pěstovat ve velkém měřítku,“ řekl Adam.

Policejní pyrotechnik zajistil ve středu v brněnské ulici Kozákova metrákový granát z druhé světové války.
Evakuace 116 lidí v Žabovřeskách: našli stokilový granát z druhé světové války

S nástupem a vývojem CRISPR se však pojí řada dilemat, které je potřeba vyřešit. „Existují například velice vzácné vady, které způsobují hustější kosti nebo velice snižují vnímání bolesti. Asi netřeba vysvětlovat, jakým směrem se výzkum může ubírat,“ zamyslel se Adam.

A za pravdu mu daly americké zpravodajské služby. Když před několika lety ještě prezidentu Donaldu Trumpovi sepisovaly pravidelnou analýzu největších bezpečnostních hrozeb pro USA, CRISPR modifikované vojáky umístily do společnosti kybernetické války s Čínou, Ruskem i jaderné války se Severní Koreou.

Nová kasta lidí

Zneužití technologie pro vojenské účely je však pouze jedním z celé škály rizik, které úprava genomu přináší. Jako další se nabízí zneužití. Již pro samotný pojem nemoc neexistuje totiž jednotná definice. „Existují definice nemoci, které zdůrazňují subjektivní pocity jedince, jeho subjektivně vnímané změny a omezení. Podle tohoto pohledu by však byl člověk s vysokým tlakem, který nepociťuje příznaky, zdravý. Funkcionalistická definice naopak označuje jisté hodnoty v organismu jako zdravé a jiné jako patologické,“ uvedl v učebnici Obecné patologické fyziologie Emanuel Nečas.

Nastínil tak skutečnost, že proporce mezi vadou a vylepšením jsou relativní a hranice nejasné, na což upozornil i Národní institut pro výzkum lidského genomu. „Jako s mnoha novými technologiemi i zde existují obavy, že editace genomu bude dostupná pouze bohatým a znásobí nerovnosti v přístupu k zdravotní péči a dalším zásahům. Rovněž existují obavy vyvedené do extrému, podle nichž by technologie mohla vytvořit novou kastu lidí, jejichž kvalita by byla definována mírou úpravy jejích genů,“ uvedl institut v článku z roku 2017.

Autobus poháněný vodíkem.
Budoucnost dopravy na vodík v Brně: už hledají první autobus na zapůjčení

Také je třeba si uvědomit, že v případě úpravy embryí úprava genomu neovlivní jedince, ale celé generace. Navíc stále nejsme schopni dohlédnout, jaký dominový efekt může úprava tvaru DNA způsobit. „Může se tak stát že odstraněním jedné vady třeba u člověka zvýšíme náchylnost k infarktům“ doplnil Adam.

Filozofové si rovněž pokládají otázku nejzákladnější: Máme na to právo? Máme právo hrát si na Boha? „Pokud bychom připodobnili CRISPR dveřím, tak jsme již dané dveře otevřeli a velice potichu jimi prošli. Musíme se vrátit o krok zpět, přiznat si to a začít si pokládat správné otázky. Ne zda tuto technologii používat, ale jak. Už není cesty zpět,“ uzavřel Adam.

Historie

* CRISPR je založený na schopnostech velmi, velmi starých bakterií, které byly u počátků života, vyměňovat si informace. Je to systém miliardy let starý, zapomenutý, ale všichni si jej kus neseme, proto našemu tělu nepřijde cizí a nebrání se vůči němu. Bez povšimnutí pronikne až k DNA - jedné z nejchráněnějších biomolekul v lidském těle - a tam může konat, co mu věci nařídí.
* Existence tohoto mechanismu byla v teoretické rovině známá poměrně dlouhou dobu. Nicméně až v roce 2012 se vědkyním Jenifer Doudna a Emmanuelle Charpentier podařilo procesu porozumět a popsat jej do té míry, že jej dokázaly využít v praxi.
* Vědkyně za svůj objev/vynálezy získaly Nobelovu cenu. Od té doby je CRISPR předmětem výzkumu, vývoje a také debat vědců i filozofů.