„Jedná se o lesní pozemek, takže při realizaci stavby se bude i kácet. Ale jde jen o mladý porost, který ani není na celé ploše parcely. Pokud chce sportovní klub pořádat světové závody, tak se bez zásobníku sněhu neobejde," řekl novoměstský místostarosta Stanislav Marek.

Se stavbou chce Sportovní klub začít co nejdříve. „Teď už jen čekáme na stavební povolení. Se samotnou realizací začneme ihned po jeho vyřízení. Zásobník, který pojme přibližně šedesát tisíc kubíků sněhu, plánujeme dokončit do konce prosince tak, abychom do něj v průběhu zimy mohli sníh uložit," uvedl generální sekretář Sportovního klubu Nové Město na Moravě Jan Skřička.

Sportovní klub potřebuje velkou zásobu sněhu na přípravu tratí pro světový pohár v biatlonu, který se v Novém Městě na Moravě uskuteční v prosinci příštího roku. Tedy v době, kdy přírodního nebo umělého sněhu často nebývá dost. „Pokud ale chce sportovní klub ve Vysočina Areně pořádat akce takového významu, musí být schopen garantovat, že budou tratě dokonale připraveny a že bude mít sněhu dost i v prosinci," prohlásil novoměstský starosta Michal Šmarda.

Poprvé se v Novém Městě na Moravě Světový pohár v biatlonu uskutečnil v roce 2012. O rok později Vysočina Arena úspěšně hostila mistrovství světa. Biatlon je jednou z nejvýznamnějších sportovních aktivit, které se v novoměstské Vysočina Areně v posledních letech odehrávají. Problémem začíná být, stejně jako v mnoha jiných lokalitách s podobnou nadmořskou výškou, nedostatek přírodního sněhu.

„Zvláště v prosinci ho poslední dobou bývá velice málo," podotkl Stanislav Marek. Tuto komplikaci by měla stavba bunkru minimalizovat. Zásobník, který svým vzhledem nejvíce připomíná klasickou silážní jámu, má sníh v téměř nezměněném stavu udržet po celé léto.

Ne všichni ale věří, že tomu tak bude. „Když přijdou taková dlouhodobá tepla, jako tomu bylo letos v létě, tak se jim to určitě rozpustí. Pochybuji, že budou mít dost sněhu na postavení tratí," netají se nedůvěrou biatlonový fanoušek ze Žďáru Roman Kvíčala.

Lidé ze sportovního klubu ale projektu věří. Důkazem jsou podle nich obdobné stavby ve světě, například v německém Ruhpoldingu. „Jinde už to funguje. Jde v podstatě o menší silážní jámu, do níž navezeme dostatečné množství umělého sněhu. Následně na něj navrstvíme štěpku a zakryjeme to speciální fólií odrážející sluneční světlo. Sníh se nastříká ještě i nahoru nad stavbu. Něco přes léto odtaje, ale 35 až 40 tisíc kubíků sněhu zbude. To by nám mělo stačit," vysvětlil Jan Skřička.

Víte, že?

S podobnými nápady, jako je zbudování zásobníku na sníh pro lyžování, už přicházeli kdysi naši předkové. Ti si pro změnu vyráběli zásobníky na led, takzvané „domácí lednice". Na snadno přístupném místě vystlali kus pozemku silnou vrstvou ječných a pšeničných plev. Na ně pak položili silnou vrstvu pšeničné slámy, na kterou kladli kusy ledu. Ty prosypávali drobně tlučeným ledem, aby se meziprostory vyplnily a scelily. Led vrstvili do tří až čtyřmetrové výšky. Okolo skládky ledu poté postavili trámky, na ně nad ledem přibili latě tak, aby tvořily strop. Vše nakonec pokryli silnou vrstvou pšeničné a žitné slámy, která měla zabránit tání. V létě pak led podle potřeby postupně odebírali. V nezměněném stavu ledové kusy vydržely až do října.