Přípravy voleb jsou už dva měsíce v plném proudu. Voliči se o nich budou zřejmě více dozvídat po 8. květnu, kdy se mohou začít na vyhrazených plochách pro vylepení volebních plakátů objevovat poutače a billboardy s tvářemi lídrů, případně dalších kandidátů.

Už v tuto chvíli jsou známa jména kandidujících politických stran i dalších subjektů i jména konkrétních kandidátů, kteří budou o hlasy voličů usilovat. „Kandidátní listiny byly uzavřeny a od 8. dubna zpřístupněny zájemcům na webových stránkách Českého statistického úřadu,“ poukázala na jednu důležitou okolnost, aby se volby vůbec mohly konat, Jitka Číhalová, ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v Jihlavě a současně krajský gestor letošních květnových voleb do Evropského parlamentu.

Pro voliče se nadcházející volby výrazněji neliší od voleb například do poslanecké sněmovny. Také tentokrát dostanou hlasovací lístky všech kandidujících stran, jichž je letos přesně 40, z nichž vyberou jeden hlasovací lístek. „Dvěma kandidátům z tohoto hlasovacího lístku mohou voliči přidělit preferenční hlas,“ uvedla Jitka Číhalová.

V České republice se bude ve dnech 24. a 25. května volit 21 nových poslanců Evropského parlamentu, který tvoří celkem 751 poslanců a poslankyň. Pro účely těchto voleb je Česká republika jedním volebním obvodem a voliči mohou vybírat ze všech kandidujících subjektů bez ohledu na jejich příslušnost nebo vazbu do regionu.

Jména nově zvolených europoslanců se ale voliči a další zájemci o výsledky voleb nedozví po uzavření volebních místností v sobotu 25. května odpoledne nebo večer, jak tomu bývá u nejrůznějších tuzemských voleb, ale až po uzavření poslední volební místnosti na území celé Evropské unie. „To bude pravděpodobně v neděli 26. května po třiadvacáté hodině, kdy by měly skončit volby v Itálii,“ poznamenala Jitka Číhalová. Na definitivní potvrzení tohoto termínu nejen čeští statistici v těchto dnech ještě čekají. „Na práci okrskových volebních komisí to ale nemá vliv. Ty sečtou a předají výsledky voleb do přebíracích míst po uzavření volebních místností v sobotu 25. května,“ doplnila gestorka voleb na Vysočině.

V těchto dnech a týdnech mají v regionu více práce s přípravou voleb úředníci z Krajského úřadu Kraje Vysočina a starostové obcí, neboť na nich je sestavit a proškolit volební komise a zajistit zvolení jejich předsedů a místopředsedů i jmenování zapisovatelů.

Pokud možnosti delegování svých zástupců nevyužijí kandidující uskupení, přejde úkol spojený se jmenováním členů okrskové volební komise na starostu příslušné komise. „Na Vysočině se bude volit v 704 obcích, v nichž bude působit 1137 okrskových volebních komisí. Nepředpokládám, že by se někde nepodařilo okrskovou volební komisi sestavit, nikdy v minulosti se to nestalo,“ připomněla Jitka Číhalová.

Její slova Ivana Schimmerová, která má přípravu voleb na starost jako členka týmu vytvořeného na Krajském úřadu Kraje Vysočina, potvrdila a doplnila. „Se sestavením okrskových volebních komisí zatím žádný problém nenastal a ani ho nečekáme. Kandidující strany možnosti delegovat své zástupce do těchto komisí využívaly, pokud bude potřeba komise doplnit, obce si s tím poradí,“ uvedla Ivana Schimmerová.

Podle ní je výhoda, že na rozdíl od komunálních voleb mohou působit v komisích členové osobních zastupitelstev včetně starostů. „Kromě toho se nedávno zvýšila odměna za práci v okrskové volební komisi, takže i to může být motivující,“ připomněla Ivana Schimmerová. Předsedovi okrskové volební komise v současnosti náleží odměna 2200 korun, místopředsedovi a zapisovateli 2100 korun a dalším členům komise 1800 korun.

Krajský úřad už také připravuje školení členů okrskových volebních komisí, školení začnou bezprostředně po prvním zasedání nově vytvořených komisí. „V Třebíči a v Žďáře nad Sázavou jsme se domluvili, že školení zajistíme přímo na prvním zasedání nových okrskových volebních komisí, do dalších míst jsme školení naplánovali na dobu od 6. do 20. května,“ dodala Ivana Schimmerová.

Mezi českými voliči patří volby do Evropského parlamentu mezi nejméně oblíbené. Zatímco v letech 2004 a 2009 byla volební účast těsně pod hranicí třiceti procent, při posledních eurovolbách nevolilo v České republice ani dvacet procent voličů.

Zájem mezi voliči na Vysočině je obdobný jako v České republice. V roce 2004 byla v regionu volební účast 29,05 procenta, o pět let později 28,86 procenta a v roce 2014 už jen 18,26 procenta.