„Třiceti metrová májka se ve Velké Bíteši staví na Masarykově náměstí v září v rámci tradičních bítešských hodů. Letos bude májka stát na náměstí od 5. do 12. září,“ řekl ředitel Klubu kultury Velká Bíteš Josef Jelínek. Také malou obci Křídla na Žďársku ozdobí májka až během hodů, které v Křídlech letos oslaví 28. října.

Oproti tomu v Telči na Jihlavsku bude májka vztyčena na náměstí Zachariáše z Hradce už v pondělí 30. dubna odpoledne. Minulý rok tam ale vydržela jen pouhé dva dny. Neznalec tradice ji pokátil, ačkoliv na to neměl právo. Tradice totiž praví, že může být podříznuta pouze první noc. Poté už se na ni nesmí sáhnout.

Ve stejný den jako v Telči bude májka stát na návsi před kulturním domem v Jakubově na Třebíčsku. „K jejímu postavení nevyužíváme jeřáb. Vše je dle tradice ruční mužská práce. Ženy s dětmi mají na starosti zdobení věnce krepový papírem. Na návsi bude mít májku po celý květen,“ uvedl starosta Jakubova Miroslav Kabelka.

Hodinu po poledni 1. května májku slavnostně postaví v Lukách nad Jihlavou. Až do osmé hodiny večerní budou na náměstí hrát kapely a navíc tam bude možné darovat i vlasy pro dobrou věc. „Stříhat budu dvacet centimetrů a více. Vybrané vlasy poputují pro onkologicky nemocné do nadačního fondu Daruj vlasy, kde z nich vyrobí paruky a předají žadatelům,“ uvedla na sociální síti kadeřnice z louckého salonu Kamila.

Vladislava Hudečková.
Kancelář tajemníka Jihlavy nově povede žena

Ve středu 2. května se májka po roce vrátí i na jihlavské Masarykovo náměstí. Vydržet by tam měla až do 21. května, kdy je naplánováno její slavnostní kácení. „Asi před 35 lety májku někdo nařízl. Což bylo mnohem hloupější a nebezpečnější, než kdyby ji skácel úplně. Hrozilo totiž, že spadne a někoho zraní,“ zavzpomínal tiskový mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.

Jihlavská radnice tento lidový zvyk obnovila teprve před třemi roky. Na dalších větších náměstích Vysočiny – Třebíč, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou a Humpolec se tato lidová tradice nedrží.

Zato v malé obci Polesí na Pelhřimovsku stavění máje dodržují dle dávných zvyků. Jenom termín vztyčení si určují podle toho, kdy tamní obyvatelé mají čas. „Přesně za týden, v sobotu 5. května ráno, se muži z vesnice vydají pokácet strom, ze kterého sloupou kůru. Poté s věncem a lidovými písněmi obejdou děvčata po vesnici. Ty na věnec navážou pentle. V odpoledních hodinách potom májku slavnostně ručně postavíme hned vedle kapličky na návsi,“ přiblížil tradici v Polesí její organizátor Vít Salava. Májku si tam místní první den hlídají až do půlnoci.

Velkou sousedskou událostí je také kácení májky v Perknově městské části Havlíčkova Brodu. Lidé tam májku staví před hostincem U Palánů dva dny před Perknovskou poutí, která letos připadá na 26. května. Májka tam bývá sice jen pár metrů vysoká, ale místními dětmi velmi oblíbená.

„Minulý rok jsem na májku navěsila tři sta pytlíků s bonbony. Největší zábavou je, když májka leží na zemi a vrhnou se na ní děti,“ popsala tradici předsedkyně tamního osadního výboru Jana Košutová. Pouť v této části Havlíčkova Brodu není komerční. Všechno zboží do stánků předem připravují tamní obyvatelé i kolotoče a houpačky pro děti mají vlastní.

Dříve byl zvyk stavění máje na Vysočině mnohem více rozšířený než dnes. Májky zdobily návrší nad obcemi nebo návsí. „Vysoký smrk byl často ještě na vršku nastavený mladou břízkou, která byla ozdobena pentlemi, sladkostmi. Kolem špičky byl připevněn i ozdobený věnec, místně například šátky či láhví kořalky. Na kmeni se občas objevila vycpaná postava, jak leze nahoru, dosud například v obci Nové Domky na Jihlavsku,“ připomněla etnografka Muzea Vysočiny Jihlava Dana Nováková.

Máje se po celý květen hlídaly. „Byly pýchou a chloubou vesnice a mohlo se stát, že by je jiní hoši ze sousední vesnice ze zlomyslnosti přišli v noci pokácet. To byla potom ostuda pro celou vesnici,“ dodala etnografka Nováková.

Rekord nejvyšší májka - 2003 Nová Ves na Jihlavsku

Výška: 48,65 metrů
Délka výstavby: 4 hodiny
Pracovalo: 70 lidí
Organizátoři akce: dobrovolní hasiči Nová Ves
V roce 2006 tento rekord překonala obec Vendryně z okresu Frýdek-Místek.

Zdroj: Agentura Dobrý den