Alespoň úkaz za polární záři pokládal tamní obyvatel Petr Taks, který se také pohotově chopil fotoaparátu.

„Poprvé jsem něco zaregistroval po osmé hodině večer cestou od Křemešníka. Po návratu do Libkovy Vody jsem v půl deváté začal fotit," popsal fotograf a netajil se , že nejdřív nechtěl věřit svým očím. Měnící se, mizející a znovu se objevující barvy na obloze pozoroval více než půl hodiny.

Na fotografiích se pod světlem pohybují mraky a na nich samotných žádné světlo vidět není, takže zdroj světla ze země zřejmě nepochází.
„Ona záře vypadá zajímavě, ale obávám se, že se o polární záři nejedná. Pokud by byla z České republiky v současné době pozorovatelná polární záře, určitě by se o tom psalo v odborné literatuře nebo na internetu, a to se doposud nestalo," míní Jakub Hraníček, který pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a vede Astronomický klub Pelhřimov. „Navíc mě zarazila jedna skutečnost – právě ty mraky. Polární záře se obvykle vyskytují ve výškách od 80 do tisíce kilometrů, takže to, co je na fotografiích, skutečně polární záře není a ani z podstaty mechanismu svého vzniku takto nízko vzniknout nemůže. Nevím, o co by se mohlo jednat. Každopádně je to zajímavé," podělil se Hraníček o názor.

Jev je typický u pólů

Vedoucí košetické observatoře Milan Váňa ale polární záři nevyloučil. Na základě snímků nelze podle něj nic kategoricky potvrdit, či naopak vyvrátit. Jak vysvětlil, polární záře je v našich zeměpisných šířkách jevem tak výjimečným, že s ní má málokdo přímou zkušenost.
Jedná se o jev vznikající ve vysoké atmosféře. Příčinou je vtahování korpuskulárního slunečního záření do magnetického pole Země, kde ionizuje atmosférické částice a vyvolává světelné efekty. Vyskytují se především v období intenzivní sluneční činnosti při magnetických bouřích.

Geograficky se polární záře vytváří, jak již název jevu napovídá, především v polárních oblastech v okolí zemských magnetických pólů.
„Tyto dvě poslední podmínky, tedy ani roční období (polovina listopadu), ani lokalita (Libkova Voda) nesplňují. Na druhé straně ale světelný efekt uprostřed obrázku určitě může být posuzován jako polární záře. My se na observatoři specializujeme na poněkud odlišnou problematiku, monitoring kvality ovzduší na regionální úrovni, a v tomto případě si netroufnu na jednoznačnou odpověď," vysvětlil Váňa.
A dodal, že sérii snímků poslal dvěma odborníkům, o kterých ví, že se problematikou světelných jevů v atmosféře dlouhodobě zabývají.
„Zatím bych to nechal otevřené, a až se mi ozvou, budu informovat," uzavřel vedoucí observatoře.

Ad: Fotky podobné polární záři

V Pelhřimovském deníku vyšel článek a především fotografie zajímavého úkazu nad Libkovou Vodou. Jejich autor Petr Taks se domníval, že jde o polární záři. Do redakce posléze dorazily dvě další reakce odborníků, kteří si jeho fotografie prohlédli.

Jsou to Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu a Tomáš Tržický z Pražské pobočky České astronomické společnosti.

První ze jmenovaných o jevu na fotografiích říká:
Spíš mi to připadá jako rozptyl (odraz) nějakého vzdálenějšího zdroje svěla (respektive několika zdrojů světla) na oblačnosti.
Kdyby to byla polární záře, musela by se ta struktura výrazněji v průběhu času měnit, což se neděje.
Jediné, co se tam pohybuje, je přecházející oblačnost, na které k tomu rozptylu-odrazu mohlo docházet.
Na snímcích ani nejsou vidět hvězdy, které by tam alespoň v dírách oblačnosti musely být. Pokud kvůli oblačnosti nejsou vidět ani hvězdy, nemohla by být vidět polární záře (ta vyžaduje jasnou oblohu, nebo alespoň díry v mracích).
Zároveň se domnívám, že pokud by to skutečně byla polární záře, zaznamenalo by ji více lidí a na webu České astronomické společnosti Astro.cz v sekci Fotogalerie nebo na Ukazy.astro.cz by se v těchto dnech sešla řada dalších pozorování, což se nestalo.
To, že to později zmizelo, mohlo být způsobeno změnou složení přecházející oblačnosti.
Každopádně to je názorná ukázka toho, že ne vše musí být tím, čím to na první pohled vypadá…
Možná bych ještě doporučil autorům vynést v mapě lokalitu a směr, kterým to fotili, zda v tom směru není nějaké větší město, nebo zdroj světla – mohou to být i nasvícené sklady, průmyslové objekty apod.
Případně se s žádostí o komentář obraťte ještě na Tomáše Tržického z Pražské pobočky České astronomické společnosti.
Martin Setvák

Odborník zmíněný Martinem Setvákem reagoval následovně:
Děkuji za přeposlané pozorování. Přestože bylo Slunce v nedávných dnech poměrně aktivní, o polární záři opravdu nejde.
Jev světlých sloupů vznikl v oblačnosti, s největší pravděpodobností půjde o odrazy světelných zdrojů od uspořádaných ledových krystalů (vodorovných destiček).
Jde tedy v podstatě o halový jev vznikající díky umělému zdroji světla – světelné sloupy zrcadlící pozemské zdroje  – jejich barva odpovídá barevnému tónu zdrojů světla.
Několik obdobných snímků z České republiky lze najít na již zmíněném webu Astro.cz v sekci s názvem Úkazy.
Téměř shodný záběr se snímky a s názorným vysvětlením vzniku sloupů lze najít na britské webové stránce Atoptics.co.uk.
Pokud by autor nic nenamítal, rád bych snímky zařadil do databáze na stránkách Optické úkazy v atmosféře –  na již zmíněné webové adrese Ukazy.astro.cz.
Jde o nevšední pozorování.

Tomáš Tržický