Obří nůž si nechal v roce 1977 vyrobit Václav Loucký, šéfkuchař ze Slaného. „Nic s ním však nekrájel. Používal ho při rautech a servíroval na něm své gastronomické nádhery, které dokázal vytvořit,“ vysvětluje Marek. I tak ale dokáže „krájecí funkci“ splnit. Zapisovatelé rekordů to demonstrovali na vodním melounu.

Nepřehlédnutelný kousek se dokonce kdysi objevil v televizním pořadu Šance, který uváděl Josef Dvořák. V posledních letech byl ale nevyužívaný. „Pan Loucký ho měl v dílně pod plachtou. Rozhodli jsme se proto, že se s ním domluvíme na odprodeji, protože se nám sem skvěle hodí,“ prozrazuje Marek.

Mezinárodní den zdravotních sester a ošetřovatelek oslavili i v pelhřimovské nemocnici.
Sestřičky z pelhřimovské nemocnice dostaly růže. Svátek slaví po celém světě

Stane se totiž součástí obří kuchyně. „Už tady máme třeba polévkový hrnec o objemu 2 300 litrů, konvičku na čaj, která má 640 litrů, více než dvoumetrový trychtýř a několik dalších unikátů,“ vyjmenovává prezident.

Největší kuchyňský nůž v ČR

- na výšku má 2,86 metru
- v nejširším místě měří 54 centimetrů
- váží 50 kilogramů
- vznikl v roce 1977
- nechal si ho vyrobit šéfkuchař Václav Loucký

Muzeum v pondělí otevřelo po dlouhých 255 dnech, kdy muselo být kvůli pandemii Covidu-19 zavřené. „Naším prvním exponátem byla kávová lžička, která byla dlouhá 253 centimetrů. Teď v podstatě opět začínáme a i tentokrát hned na úvod představujeme kuchyňské náčiní. Dá se říct, že se tím kruh uzavírá,“ přemítá Marek.

Turisté se do muzea vrací jen pozvolna. „V úterý přišli dva lidé, ve středu čtyři. V podstatě jsme měli nárůst o sto procent,“ říká s nadsázkou a úsměvem na rtech obchodní ředitel Agentury Dobrý den Luboš Rafaj. „Řada lidí ani neví, že jsou muzea znovu otevřená. Kultura vždy byla jakousi Popelkou a teď se to během pandemie znovu potvrdilo,“ doplňuje Marek.

Výstava robotů

Parta z Agentury Dobrý den ale nelenila a kromě zmíněného exponátu si pro návštěvníky připravila i spoustu dalších novinek. „Jednou z nich je například výstava mapující třicet let naší činnosti. Máme tam stovky fotografií. Třeba z roku 1990, kdy se valilo ruské kolo z Křemešníku do Pelhřimova. Tím vlastně celé to naše bláznění začalo,“ vzpomíná Rafaj.

Další expozice je věnovaná robotům. „V roce 1920 Karel Čapek napsal hru R.U.R., ve které se výraz robot objevil vůbec poprvé. Premiéru měla o rok později, takže teď slavíme sto let od oficiální zmínky tohoto slova na divadelních prknech,“ připomíná programový ředitel Agentury Josef Vaněk.

Všech pět policistů - Tomáše Mareše, Martina Musila, Stanislava Krause, Tomáše Větrovského a Veroniku Hejskovou přijal krajský policejní ředitel Miloš Trojánek, aby ocenil jejich profesionální zákrok.
Plaketa za odvahu: policisté z Pelhřimova zachránili z hořící ubytovny 14 lidí

Do povědomí lidí před pár lety vstoupila například humanoidní robotka a rekordmanka Matylda, která stopem procestovala Českou republiku. Ta však v současné době na čas obohacuje výstavu v Technickém muzeu v Brně. „Po jejím vzoru na pelhřimovské střední průmyslové škole vytvořili humanoidního robota Pepína, na kterém se učí programovat. Teď má ale prázdniny, takže ho máme u nás v muzeu. A aby těch robotů nebylo málo, skupinu doplňuje Emílek, který v šedesátých letech působil v České televizi a byl jakýmsi předchůdcem Večerníčka. Toho u nás lidé také uvidí,“ dodává Vaněk.