„V našem knihovnickém fondu je už jenom velmi málo knížek ve slovenštině. Co si vzpomínám, tak máme Memento od Radka Johna, a pak další dva až tři romány," zalovila v paměti brtnická knihovnice Soňa Plevová a dodala, že Memento je povinná četba, a tak když dojde česká verze, tak žákům půjčuje tu slovenskou. Tato praxe prý bez problému funguje.

Dokonce si lidé v Brtnici mohou půjčit česko-slovenský slovník nebo naučné knihy a časopisy s praktickými radami pro ženy. „Co se půjčuje, jsou naučné časopisy s výšivkami a rukodělnými aktivitami, je tam hodně obrázků a především si je oblíbily starší ženy," dodala knihovnice. Jinak se prý v minulosti většina slovenských knih vyřadila.

Nečtené knihy se vyřazují

V malé knihovně v Hodicích leží slovenské knihy v archivu. „Nikdo si je nepůjčuje. Ty, které v knihovně jsou, většinou leží v archivu," doplnila k časté praxi hodická knihovnice Helena Špringerová.

Slovenské knihy proto knihovny na Jihlavsku neobjednávají. „Máme zkušenosti, že se nepůjčují," uvedla Dagmar Vomelová z jihlavské městské knihovny. Při vyřazování jdou tyto kusy většinou na řadu jako první.

Z těch, které jihlavská knihovna půjčuje, dominuje naučná literatura. Ve slovenštině tu čtenáři najdou 170 naučných knih a 58 románů. „Máme tu asi čtyři kusy česko-slovenských slovníků, přece jenom dnešní mládež už slovenštině moc nerozumí," doplnila Vomelová.

Pracovnice knihovny připojila v této souvislosti zajímavý postřeh, kdy do knihovny volají známí ze Slovenska a chtějí knihy v češtině. „Slovenští známí jedné naší spolupracovnice občas zavolají, že chtějí přivézt české knihy. Jim čeština nevadí, setkávají se s ní častěji než Češi se slovenštinou," uzavřela téma Vomlelová.

V krajské knihovně mají přes 400 titulů

Přece jen větší zájem o slovenské autory je v havlíčkobrodské Krajské knihovně Vysočiny. Že by se ovšem díla našich východních sousedů nějak výrazně ze strany čtenářů, nebo ze strany samotné knihovny vymezovala od jiné zahraniční literatury, se rozhodně říci nedá.

Nejnovější slovenskou literaturu, mezi kterou můžeme najít beletrii i naučné svazky, tu tak budete v originálním jazyce hledat jen ztuha. Zkrátka se už nenakupuje.

„V současné době přímo ve slovenštině evidujeme v naší knihovně více než čtyři sta svazků. Nutno dodat, že jde ovšem spíše o starší díla. Celkově vzato, knih slovenských autorů však máme určitě daleko víc, jen už jsou vydány v překladu do češtiny, takže je můžeme je těžko rozlišovat od ostatních," konstatovala ředitelka knihovny Veronika Peslerová.

Její slova si lze poměrně snadno ověřit. Pokud si do online katalogu knihovny zadáte téma „slovenská literatura", na monitoru se vám zobrazí 427 záznamů knih přímo ve slovenštině. Povětšinou však jde o tituly vzniklé daleko před rokem 2005.

Mezi dnes nejvyhledávanější slovenské spisovatele patří Daniela Kapitáňová, která vydala třeba úspěšnou Knihu o hřbitově, nebo Michal Hvorecký. Léty ověřenou klasikou zůstává například legendární Čachtická paní od Josefa Nižnánského.

Slovenské autorky se čtou v překladu

Také Městské knihovně v Třebíči knihy ve slovenském jazyce již nenakupují. Velký zájem o ně totiž není. „Zájem je velmi malý, spíše velmi ojediněle se někdo zeptá, jestli máme knihy ve slovenštině. Ba naopak, pokud studenti čekají na nějakou četbu do školy a my ji máme volnou pouze ve slovenštině, mnohdy ji ani nechtějí a čekají raději na český text," informovala knihovnice Eva Bazalová.

Ze slovenských knih je v třebíčské knihovně největší zájem o průvodce. Z beletrie o díla Táni Keleové-Vasilkové a Evy Urbaníkové. „Toto jsou konkrétně dvě autorky, které se hodně půjčují. Jde však o překlady do češtiny," dodala Bazalová.

V pelhřimovské knihovně mají knih ve slovenštině už jenom minimum, některé občas končí mezi vyřazenými. „V minulosti se četly daleko více. Do knihovny se nakupovaly knižní trháky, které slovensky vyšly dříve než v češtině. Dnes už mládež slovensky číst neumí, to už si u nás studenti spíš vyberou něco v angličtině nebo němčině," mínila Věra Doskočilová z pelhřimovské knihovny.

Pamětníci sedmdesátých a osmdesátých let vidí důvod toho, že se slovenské knihy v minulosti četly více, v mnohem liberálnější politice slovenských vydavatelství. „Slovensky vycházely knihy, které byly v českých zemích skoro na indexu a v češtině vůbec nemohly jít do tisku. Šance si je přečíst byla jen slovensky. Dnes už se nic takového neděje a proto zájem o slovenské knihy tak poklesl," vzpomíná starší čtenář pelhřimovské knihovny.

Maminky půjčují dětem leporela

Asi třemi stovkami slovenských knih pro dospělé čtenáře disponuje Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou. Ale lidé se po nich ptají jenom zřídka. „Tyto knihy se příliš často nepůjčují, navíc jde výhradně o starší tituly, protože nově už u nás nic ve slovenštině nevychází," uvedla knihovnice Knihovny Matěje Josefa Sychry Božena Ptáčková.

Publikace ve slovenském jazyce je ve žďárské knihovně možné najít i v oddělení pro dětské čtenáře. „Slovenských knih pro děti máme asi tři desítky, to ale počítám třeba i leporela pro nejmenší, které si nejčastěji půjčují mladé maminky Slovenky, které ve městě žijí. Jinak si ale slovenskou knihu malý čtenář půjčí spíše omylem máme tady ve slovenštině třeba Harryho Pottera a Fénixův řád," s úsměvem přiblížila knihovnice.

Fond žďárské knihovny čítá na 160 tisíc svazků, takže množství v něm obsažených slovenských knih je velmi malé. Ve srovnání s okolními knihovnami je však na tom podle Boženy Ptáčkové tato knihovna relativně dobře. „V rámci výpůjčky mezi knihovnami jsme například nedávno zapůjčovali nějaké tituly do přibyslavské knihovny pro tamního slovenského čtenáře, protože tam mu neměli prakticky co nabídnout," dodala knihovnice.