„Zoufalý stav zděného objektu zastávky pro lokální autobusové linky si již dlouho říkal o údržbu, ba dokonce proměnu. Zastávka byla polepená plakáty, poničená, byl to objekt, který rozhodně nebudí dojem bezpečného, nebo dokonce přívětivého místa,“ popsal původní neutěšený stav zastávky starosta městyse Otta Kohout s tím, že i přes klesající počet denních linek autobusů a cestujících má stále a bude mít cestování hromadnou dopravou nesporné přednosti. A tak byla vyřčena myšlenka tuto zastávku opravit a zkultivovat.

„Tak, jako se opravují a udržují všechny budovy a majetek obce, jsme v roce 2016 začali řešit opravu zastávky u sokolovny. Rezavá střecha, mokré zdi, opadávající omítka, část krovů zralá na výměnu, nedostatečné vybavení, to vše bylo impulzem pro nutnou opravu zastávky. Když jsme připravovali opravu, řešili jsme s místostarostou, jaké materiály, barvy a obklady použijeme, jak bude zastávka vypadat a fungovat po opravě,“ sdělil starosta Kohout.

Jak dodal, řeší vedení krucemburské radnice všechny obecní záležitosti koncepčně. „Rozhodli jsme se oslovit architekta Davida Ptáčka, který přišel s netradičním řešením zastávky. To rovněž zahrnovalo základní opravy jako nátěr krytiny, nové oplechování, svody, odvodnění, fasádu, strop, vyrovnání podlahy a elektroinstalaci. S použitím běžných materiálů a stavebních postupů jsme docílili vesnického vzhledu, ovšem nového a moderního,“ upřesnil starosta. Jak zdůraznil, při opravě nebyly použity žádné speciální materiály ani postupy, které by práci prodražovaly.

„Zastávka je již opravena delší dobu, až nyní do ní bylo nainstalováno vybavení. Z důvodu dřívějších zkušeností s těmito prostory jsme do zastávky umístili kameru, která snímá celý prostor a odrazuje vandaly. Osvětlení instalované v podhledu vytváří i za tmy bezpečný prostor,“ upřesnil starosta Kohout. Celkové náklady opravy činily necelých 170 tisíc korun. Opravu, tedy stavební část, podpořil dotací ve výši 61 501 korun Fond Vysočiny. Vybavení zastávky, jako je stůl, židle, zrcadlo, věšák, polička a obrázky byly darovány samotnými občany Krucemburku.

Ze staré zastávky se tak stalo originální a příjemné místo nejen pro cestující, ale i pro veřejnost. Městys Krucemburk tak zároveň ruší zažitou představu, co je a není zastávka a k čemu má sloužit. „Přemýšlejme o zastávce v širším slova smyslu jako o veřejně přístupném prostoru, místu. Ne jen tu vynuceně a netrpělivě čekat. Zpoždění? Nevadí! Vlastně, ani dnes nikam nejedu,“ podotkl starosta Kohout.

Zastávka v Krucemburku se tak stává místem, kde je možné jen v klidu posedět, posvačit, popovídat si s přáteli, přečíst knížku. Místem, kde si děti mohou udělat úkoly. Rekonstrukce zastávky se uskutečnila loni, vybavena zařízením byla letos na podzim.


VYBAVENÍ ZASTÁVKY | DÁRCI
polička na knihy | František Němec
věšák | sběrný dvůr městyse Krucemburk, renovace BEHO s.r.o. Staré Ransko
zrcadlo | sběrný dvůr městyse Krucemburk
stůl | David Ptáček, původně z bytu v Mělníce
židle | Otto Kohout
knihy | Radka Kršková
obrázky | David Ptáček
celková koordinace a instalace | David Ptáček, Radka Kršková