Jako první na Vysočině oslaví a poděkují za hojnost, dokončenou práci, štědrou úrodu a úspěšnou sklizeň v Bystřici nad Pernštejnem, kde se letos uskuteční třetí dožínky.

Obnovená lidová tradice vypukne v sobotu 25. srpna v bystřické Horácké vesničce, která je součástí centra Eden. Dožínkový průvod, chasa v krojích, vystoupení folklorních souborů a dožínkové veselí. Právě tak budou bystřické dožínky vypadat. „Příchozí se mohou těšit také na ukázku podomácku vyrobených traktorů, výstavku historické hospodářské techniky či společné zdobení obřího dožínkového věnce,“ líčila Dagmar Litoborská, asistentka ředitele centra Eden.

V rámci dožínek v Bystřici nad Pernštejnem navíc také najdou nejlepšího pekaře, či nejlepší pekařku chleba.

O týden později, tedy v sobotu 1. září, vypuknou dožínky také v Pelhřimově. V rámci již třináctého ročníku akce tak Masarykovo náměstí zaplní současná i historická zemědělská technika, vystoupí soubor lidových písní a tanců Trnávka, na náměstí přijedou kočáry s koňmi a celý den bude návštěvníky akce bavit dechovka Vysočinka.

Malí i velcí navíc získají informace o zemědělství, lesním hospodářství, bramborách, či o tom, jak žili naši předkové. Zájemci budou také moci ochutnat oceněné regionální potraviny a nebude chybět ani soutěž o nejlepší zavařené okurky. A svými dovednostmi se na náměstí pochlubí i studenti z místní Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště.

Vyvrcholením oslav sklizené úrody budou na Vysočině jako již tradičně krajské dožínky, které se uskuteční v sobotu 8. září na Masarykově náměstí v Jihlavě. „Letos to budou deváté krajské dožínky. Akce se navíc koná v rámci dne otevřených památek, takže to bude opět ve velkém stylu,“ lákal návštěvníky Vlastimil Vaněk, ředitel Krajské agrární komory Kraje Vysočina.

Dodal také, že návštěvnost na dožínkách se, jako u jiných akcí, odráží hlavně od počasí. „Když to ohodnotím zpětně, pokud počasí vyšlo, byla účast velká. Jedná se hlavně o to, abychom prostřednictvím dožínek nějakým způsobem zemědělství zviditelnili,“ řekl Vlastimil Vaněk.

Extrémně rychlá sklizeň byla letos i podle jeho slov. „Tak brzkou a rychlou sklizeň jsem ještě nezažil. Bylo to samozřejmě díky počasí. I časový posun byl letos neuvěřitelný. Loni k 13. srpnu bylo posečeno „pouze“ 80 procent obilovin a navíc ani řepka nebyla dosečená. Předminulý týden zbývalo dosíct pár kousků a v pátek 10. srpna bylo hotovo,“ pochvaloval si letošní žně na Vysočině Vaněk.

Letošní výsledek, co se týče úrody z globálního hlediska, je prý navíc nejlepší za posledních pět let. „Z celkového pohledu žní na Vysočině lze letošní sklizeň hodnotit celkem pozitivně. V jednotlivých lokalitách se ale toto tvrzení dost rozchází. Bylo to vyloženě dané tím, kde zapršelo a kde nezapršelo. Když se ještě podívám na ostatní kraje, tak Vysočina nedopadla vůbec špatně,“ přemítal Vaněk.

I na Vysočině ale řádilo sucho. „Dopady sucha na výnos byly nesporné. Šlo především o jižní část kraje. Sucho se na výnosech podepsalo klasicky na Třebíčsku a na jihu okresu Jihlava,“ informoval ředitel Krajské agrární komory Kraje Vysočina.

Kriticky jsou na tom také pícniny. „Žně byly strašně rychle hotové. Druhá věc je ta, že se sucho a horko podepsalo na sklizni pícnin, tedy na krmivové základně pro dobytek. Ta nenarostla, tudíž je zajištění krmivové základny špatné,“ poukázal Vaněk na aktuální problém.

Letos bylo na Vysočině sklizeno téměř 131 330 hektarů obilovin a zhruba 43 tisíc hektarů řepky olejné.

Podle slov Vlastimila Vaňka je Vysočina nejvíce zemědělský kraj v rámci celé republiky. „Zemědělství na Vysočině tradici má. Jsou tu největší stavy dojného skotu, největší výroba mléka a v popředí jsme také, co se týče chovu prasat. I zaměstnanost v zemědělství tomu odpovídá,“ doplnil Vaněk.