Obnova měla dvě etapy, loni se řemeslníci věnovali horní části sloupu se sousoším. Výsledkem jejich práce se lidé mohou kochat od soboty, kdy od sloupu zmizela ochranná páska.

„Je opravená balustráda, zpátky jsou i mříže a řetězy očištěné, zrepasované, natřené a opatřené antikorozní úpravou," řekl Martin Kovařík, svratecký sochař a restaurátor, jenž se od loňska obnovou sloupu zabývá. Kromě balustrády bylo potřeba upravit také obvodové sloupky, které řetězy nesou.

Starší vysprávky sloupu, co už byly „vyžilé", nahradili řemeslníci novými. Především pak museli sjednotit celkový ráz balustrády. „Bylo třeba docílit toho, aby působila kompaktně. Od doby baroka po dvacáté století tam proběhla už řada druhotných výměn pískovcových částí, každý kámen je jinak barevný, jsou tam už i doplňky v umělém kameni, prostě je to časem poznamenané. Na konečném vzhledu se podílelo už mnoho lidí a každý tam přinesl něco jiného," přiblížil restaurátor Kovařík.

Nejvíce vyměněných dílů je právě na kuželkách, pilířích a madlech balustrády. Sochy jsou až na hlavu svatého Floriána původní.

Náklady na letošní restaurování sloupu jsou podobné jako loňské kolem 230 tisíc korun. Na první část prací poskytla jako dar 122 tisíc žďárská firma Satt.

Sousoší Nejsvětější Trojice stojí ve Žďáře od roku 1706. Vytvořil ho kamenosochař Jakub Staenhübel, původem z Tyrolska. První z předchozích restaurátorských zásahů na sloupu byl zaznamenán v roce 1739.

Sloup je vysoký téměř 11 metrů. V podstavci je jeskyně se svatou Rozálií, na římse sochy svatých Jana Nepomuckého, Šebestiána a Floriána, na trojbokém hranolu tři andělé, na vrcholu postava Boha Otce držícího kříž s Kristem a nad ním holubice (Duch svatý).

Sloup znají všichni jako morový, podle historiků je ale správněji sloupem trojičním. „Jeho funkcí není jen ochránit město před morem. Je vlastně komplexní ochranou i před dalšími pohromami," vysvětlil Stanislav Mikule, muzejník z Regionálního muzea města Žďár nad Sázavou.