Spisovatel Miloš Doležal představil v Arnolci svou novou knihu o Toufarovi s názvem Krok do tmavé noci a na počest faráře odsloužil generální vikář Jiří Mikulášek 
z brněnského biskupství v arnoleckém kulturním domě bohoslužbu. Přítomní byli 
i Toufarovi příbuzní a nynější číhošťský farář.

Právě v Arnolci nedaleko Jihlavy se kněz Josef Toufar narodil. „Přestože si ho lidé 
s Arnolcem nespojují, protože je častěji vzpomínán v souvislosti s Číhoští, Toufar se tu narodil a čtvrt století zde žil. Právě na místě kulturního domu byl dříve Toufarů sad, takže 
se právě tady často pohyboval," řekl při představovaní své knihy Doležal a vzpomenul, že v budově vedle kulturního domu se Toufar narodil. Kolemjdoucí na ní mohou vidět i pamětní desku s nápisem: „V tomto domě se 14. července 1902 narodil pan Josef Toufar. Zemřel 25. února 1950 mučednickou smrtí za „číhošťský zázrak", kde jako kněz naposledy působil."

Číhošťský zázrak

Toufar byl v padesátých letech umučen příslušníky StB, kterým se z faráře nepodařilo dostat doznání, že číhošťský zázrak byl zinscenovaný. Číhošťský zázrak se měl odehrát 11. prosince 1949 při Toufarově kázání. Tehdy se v číhošťském kostele měl podivuhodně rozkývat dřevěný oltářní křížek a zůstat nakloněn směrem ke kazatelně. Záhadný úkaz vidělo dvacet svědků.
„Otec Toufar se stal obětním beránkem v boji komunismu proti církvi," řekl 
při kázání vikář Mikulášek 
a označil komunismus za vzpouru proti Bohu a antináboženství. Na závěr mše svaté také vzpomenul, že je třeba utvářet společnost s citem pro spravedlnost, aby se již nikdy neopakovaly hrůzy totality.

Po bohoslužbě Doležal představil svou novou publikaci a zmínil, že její první dvě kapitoly jsou svázány právě 
s Arnolcem. Přítomní si mohli vyslechnout i několik ukázek z knihy, na místě si ji zakoupit a nechat podepsat autorem.

Doležal: Toufar je nepatetický příběh lidství

Jiří Doležal je spisovatel a publicista. V minulosti vydal knihu Jako bychom dnes zemřít měli, pojednávající o životě a smrti Toufara. Nyní přichází s novou knihou Krok do tmavé noci.

O co je tato publikace bohatší?
První knížka je sevřený příběh Josefa Toufara, který končí jeho smrtí. Tato nová kniha má čtrnáct kapitol, které se z různých stran věnují nejen Toufarovi, ale také příběhům a případům s ním souvisejícím. Třeba co se dělo 
v Číhošti po jeho únosu, jak probíhalo filmování o něm, jak žil estébák, který ho umučil, a další. V nové knize je sedm set fotografií a dokumentů dosud nezveřejněných, zprávy archeologa, antropologů a soudního lékaře, který se účastnil exhumace ostatků Toufara v roce 2014.

Jak kniha vznikla?
Vydání druhé publikace souvisí s tím, že se od roku 2012, kdy vyšla první, našlo mnoho dalších dokumentů, které jsem předtím neměl 
k dispozici.

Plánujete vydat ještě nějakou publikaci?
Ano, rád bych vydal další 
s Toufarovými dopisy, jeho proslovy a projevy. Stále je co zjišťovat a z čeho čerpat. Toufar je úžasná osobnost, která nějakým způsobem zapadá 
do dnešní rozbouřené a bezradné doby. Ta si žádá zajímavých vzorů a inspirací. Toufar není žádný prvoplánový hrdina, ale čitelný a jasný případ, který má co říci.

Je o toto téma velký zájem?
Ano. Podobných akcí jako tady v Arnolci se účastní stovky lidí. Oslovuje to nejen věřící, ale i spoustu nevěřících. Je to postava, která lidi spojuje, a toho si na tom strašně moc vážím. Různé přednášky jsme měli i na Slovensku či v Polsku. Je o to zájem 
i ve světě. Ta první kniha byla přeložena do italštiny, francouzštiny i angličtiny. Toufar je jen jedním ze zástupců mnoha umučených, je to symbol a exemplární případ, jak totalitní režim zavraždil naprosto nevinného člověka, který obstál, nenechal se zlomit a zachoval věrnost svědomí. Právě to lidi dnes oslovuje. Nepatetický příběh obyčejného venkovského lidství.

Jak jste se k tématu dostal?
Případem se zabývám třicet let. Pocházím z Vysočiny 
a moji prarodiče z matčiny strany byli Toufarovými farníky, takže už za komunismu se u nás o tom tiše mluvilo. Napsal jsem na toto téma diplomovou práci a začal vydávat různé články. V devadesátých letech žila i řada důležitých svědků, se kterými jsem měl možnost mluvit, mezi nimiž byli i příslušníci StB.

IVANA HOLZBAUEROVÁ