Studny stojí i přes sto tisíc. Voda je ale levnější než z vodovodu

Na Vysočině je podle odborníka situace lepší. „Kvalitnější voda je zpravidla spojená s místy co nejméně zasaženými člověkem. Když ji hledám, musím se vydat dál od silnic, nejlépe do lesa. Nebo se můžu zaměřit na vodu, která od lesa stéká," popsal hledání co nejkvalitnější vody Pecháček.

Vysvětlil také, proč jsou dusičnany ve vodě nežádoucí. „Lidské tělo se dokáže vypořádat jen s určitým množstvím za den. Ve vodě, kde je jich víc, většinou také může být zvýšené množství nebezpečnějších dusitanů. A ty jsou karcinogenní," konstatoval odborník.

Poptávka po vlastním zdroji vody v poslední době mírně roste. I přes možné problémy s kvalitou. Myslí si to alespoň Albert Kmeť ze společnosti Geon, která sídlí v Sokolnicích na Brněnsku a stavbou studní se zabývá. „Je to pravděpodobně spojené s rostoucí cenou vodného," uvedl Kmeť. Dodal, že zájem je přitom hlavně o studny určené k čerpání užitkové vody, například na zalévání.

Pro investici do studny se kvůli ceně vody z veřejného vodovodu nedávno rozhodl například Vítězslav Janák z Nového Města na Moravě na Žďársku. „Za rok jsme v domě utratili za vodu asi dvanáct tisíc korun a cena přitom neustále stoupá. Takže jsme si nechali navrtat studnu. I když je její zhotovení dražší, za několik málo let se to vyplatí," řekl muž.

Zároveň vysvětlil, proč se rozhodl pro vrt místo kopané studny. „Vrtané studny mají podle mě kvalitnější vodu. Vrtem se totiž dá dostat do mnohem větší hloubky," tvrdí Janák. Vodu ze studny si pravidelně nechává kontrolovat v laboratoři.

Důležitost hloubky studny potvrdil i Pecháček. „Když se dostanu hlouběji, voda může být kvalitnější. Na druhé straně ale může obsahovat hodně železa. Jde o to, trefit se do té správné hloubky, která je na každém místě jiná," poznamenal odborník.

Nejdřív je ale vždy potřeba najít zdroj podzemní vody. Kromě geofyziků se tomu věnují také proutkaři. Ke hledání přitom používají takzvanou virguli, což je většinou proutek ve tvaru písmene ypsilon. „Podobné hledání je často jediná možnost v místech, kde nelze použít moderní metody. Proutkaři jsou většinou tím úspěšnější, čím větší mají obecné vědomosti o geologii," upozornil Radek Mičke ze společnosti Jihlavská vrtná.

Pokud se zájemci o studnu podaří kvalitní vodu najít, je teprve na začátku cesty. Ještě totiž musí získat stavební povolení ke stavbě studny a připravit si minimálně několik desítek tisíc korun. Kvalitní vrtaná studna totiž podle Mičkeho stojí mezi osmdesáti a sto padesáti tisíci korunami. Levnější nejsou ani ručně kopané. Desetimetrová studna stojí u některých firem přibližně sto tisíc korun.

Člověk, který o vlastním zdroji vody uvažuje, má podle Mičkeho počítat s tím, že čím bude mít vyšší odběr, tím rychleji se mu náklady na stavbu studny vrátí. „Obecně považuji za optimální návratnost zhruba deset až patnáct let," sdělil Mičke.

Investovat do vlastní studny se rozhodli například v brněnských Černovicích. Tamní radnice chce pomocí vody z vybudovaného vrtu zavlažovat tenisové kurty. „Stavba bude hotová do konce května," sdělila místostarostka Černovic Petra Quittová. Vrt stál přibližně dvě stě tisíc korun. Devadesát procent nákladů, tedy 180 tisíc korun, dostala městská část od Brna.

Počet investic do studen kvůli budoucím úsporám mohlo v minulých měsících ovlivnit ministerstvo zemědělství. Snažilo se totiž prosadit novelu zákona o vodovodech a kanalizacích. „Hrozilo, že když ministerstvo uspěje, lidé vlastnící vodovodní přípojky pod veřejným prostranstvím budou platit jejich údržbu a opravy. Ministerstvo ale od záměru ustoupilo," sdělila Iva Hrazdílková z kanceláře ombudsmana.