Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že loni onemocnělo v Česku spalničkami 207 lidí, zatímco o rok dříve jich bylo 146 a v roce 2016 jen sedm. Letos však lékaři nahlásili jen za první čtyři měsíce 467 případů. Na Vysočině se dají zatím spočítat na prstech jedné ruky, ale tento stav se může kdykoliv změnit. „Zatím v Kraji Vysočina evidujeme celkem čtyři případy,“ informovala vedoucí oddělení protiepidemického Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina v Jihlavě Radka Štěpánková.

Průběh spalniček ve svém začátku připomíná nachlazení. Nakažený člověk má rýmu, kašel, zanícené oční spojivky a trpí světloplachostí. Postupně dochází ke zvyšování tělesné teploty a vzniku vyrážky. Někteří nemocní mohou také trpět průjmem, zánětem plic, průdušek, středního ucha či centrálního nervového systému.

Závažné případy se mohou se objevit zejména u dětí a jedinců s oslabeným imunitním systémem. Děti jsou v České republice proti spalničkám očkovány od roku 1969, až od roku 1975 se však podávají dvě dávky vakcíny, které jsou dnes považovány za potřebné.

Část dospělých tak nebyla v dětství očkována vůbec, další nedostatečně. Po několika desítkách let navíc účinnost očkování slábne. Pro dosažení kolektivní imunity je podle odborníků potřeba pětadevadesátiprocentní proočkovanost populace, v současné době se však v Česku pohybuje jen okolo 90 procent.

Nejvíce ohroženi nakažlivým onemocněním na první pohled se projevujícím červenou vyrážkou po těle jsou lidé, kteří se dostávají do těsného kontaktu s nemocnými. K přenosu viru dochází kapénkami nebo bezprostředně kontaminovanými předměty, vzácně se šíří i vzduchem. Spalničky nejsou banální onemocnění, neboť u nakažených se mohou objevovat nejrůznější komplikace od zánětů uší, které mohou vést k ohluchnutí, přes zápaly plic až k vážným poruchám mozku s nevratným poškozením mentálních funkcí. V průměru jeden případ z tisíce končí smrtí.

Nejčastěji spalničkami onemocněli lidé od přibližně 35 do 45 let. „Na Žďársku dosud šlo o jednu osobu, která pracovně cestovala, takže k nákaze mohlo dojít i jinde,“ poznamenala vedoucí epidemiologie územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová.

Plošné očkování proti spalničkám se u nás provádí od roku 1969, tedy půl století, nicméně vakcína prokazatelně postupně ztrácí svoji účinnost a protilátky vůči viru v organismu lidí klesají, takže je vhodné přeočkování. Senioři jsou náchylnější méně, neboť většinou jako děti již onemocnění prodělali. Jak na tom člověk je, zjistí vyšetřením hladiny protilátek. To si však hradí, stejně jako vakcínu k přeočkování, pokud to není z epidemických důvodů – nebyl v přímém kontaktu s nemocným a podobně.

Na přeočkování už začaly přispívat i některé zdravotní pojišťovny. „Nově nabízený příspěvek ve výši 500 korun na nákup vakcíny je určen pro pojištěnce ve věku od 25 do 50 let. Klienty by mohl motivovat k zodpovědnému chování dvojím způsobem – jednak jako přímá finanční bonifikace a zároveň jako signál, že očkování proti spalničkám považuje největší zdravotní pojišťovna v tuzemsku za mimořádně důležité,“ vyjádřil se mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.