VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedská kuchyně je v oblibě, i když není nejzdravější

Vysočina - Když byl v říjnu 1992 přijat tzv. velký kompetenční zákon, který předával oběma republikám většinu zbylých pravomocí federace, společný stát Čechů a Slováků byl v tu chvíli klinicky mrtvý.

27.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Jiří Nosek

Na oslavu tohoto zákona, upravujícího zřízení ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy vznikajících nových republik, pozvala slovenská strana všechny poslance tehdejšího Federálního shromáždění na… pravé halušky.

Halušky, samozřejmě. Slovenské národní jídlo jako symbol.

Halušky = Slovensko…

Ne příliš zdravé, ale oblíbené

Jaká je vlastně slovenská kuchyně? A jaká je česká?

Obě kuchyně jsou si velice podobné. Společné mají i to, že podle „moderního" pohledu výživových poradců a expertů nejsou příliš zdravé…

Mezi oběma národy jsou každopádně jídla „od sousedů" většinou v oblibě.

„Upřímně, já to nijak nerozlišuji. Pro mě mezi tím, co je české a co slovenské jídlo, vlastně není žádný rozdíl. Sním nebo si uvařím, na co mám zrovna chuť. Ale jistě, někdy jsou to i halušky, proč ne," směje se Slovenka Veronika, mladá servírka, jež pracuje v jihlavské Radniční restauraci.

Podle Rostislava Fejty z restaurace U gurmána v Bítovčicích na Jihlavsku není v kraji orientace na vyloženě slovenská jídla příliš silná.

„Nejen na Vysočině, ale asi ani v Praze nevím o restauraci, která by se specializovala jen na Slovensko. Já sám mám ale slovenská jídla velmi rád a snažím se je i vařit a získávat nové recepty," říká kuchař, který před návratem na rodnou Vysočinu působil v restauracích v centru hlavního města.

V podniku, který si otevřeli s pražským kolegou u cyklostezky mezi Jihlavou a Třebíčí, pořádají čas od času tématické víkendy, zaměřené na některou z typických národních kuchyní. „Pravidelně máme na jídelníčku třeba záhorské kuře podle receptu mé tety ze Slovenska, ale dobrých slovenských jídel je hodně. Klasikou jsou samozřejmě halušky s bryndzou (brynzou), já mám velmi oblíbenou hustou fazolovou polévku se širokými nudlemi," popsal Fejta.

Slovenské pokrmy, alespoň ty nejpopulárnější, jsou v Česku známé. Ostatně některá jídla a suroviny potřebné k jejich přípravě jsou v obchodech běžně dostupné.

A to samé platí o českých pokrmech na Slovensku.

„Ve slovenských supermarketech je k dostání prakticky to stejné co v českých. Je to stejné zboží za stejnou cenu, když přepočítám koruny na eura a naopak. Já vařím tak nějak česko-slovensky," říká Kamila Žišková.

Na Slovensku už žije přes deset let, ale během roku často přijíždí do Jihlavy, kde se narodila, a tak má možnost porovnávat. „Když jsem s dětmi u matky v Jihlavě, dobře vím, do kterého obchodu zajít třeba pro oštěpek (tradiční slovenský plnotučný uzený pařený sýr pozn. red.), gazdovský sýr nebo kde sehnat výbornou čabajku," vykládá Žišková.

Nejoblíbenější surovinou jsou pro Slováky jednoznačně brambory, které tvoří základ mnoha jídel včetně zmíněných halušek. „Na Slovensku se dělají halušky přece jen trochu jinak a jsou rozhodně chutnější než v Čechách ať už si je dá člověk v restauraci nebo někde na návštěvě," tvrdí Žišková. Typickou slovenskou specialitou jsou brynzové halušky se smaženou slaninou, ale jinak je od západu přes Tatry až na východ bezpočet regionálních receptů, na které přísahají celé generace Slováků. A co „obyčejné" halušky ze sáčku? Brr, tento způsob jejich přípravy je prý pro Slováka milujícího dobré jídlo naprosto nepřijatelný.V Česku je to normální věc…

Slovenská kuchyně je ve srovnání s českou o něco bohatší a pestřejší. I z toho důvodu, že ji historicky poznamenaly v tom nejlepším slova smyslu české, moravské, rakouské a především maďarské vlivy. Z každé kuchyně Slováci převzali to podle nich dobré.

Česká i slovenská kuchyně jsou obecně mastnější a energeticky vydatnější. K přípravě jídel se nezřídka používá vepřové sádlo a olej. Podobu slovenské kuchyně výrazně ovlivnil i způsob života na tamním venkově, kde se na většině území rozvinulo pastevectví. Ovce, to je tedy mléko. A s ním spojené mléčné výrobky.

Mezi slovenskou klasiku patří živánka či živánská pečeně, což je vepřové maso s cibulí, klobásou, slaninou a brambory. To vše je zabalené do aluminiové folie a dušené v horkém popelu. Nejlepší se dělá v kolibách v oblasti Vysokých a Nízkých Tater.

Vyhledávaný je i slovenský guláš, který se od toho českého liší hlavně použitím skopového masa, místo hovězího. Na Slovensku se také k některým jídlům podávají bramborové či kynuté knedlíky. Mezi taková jídla patří omáčky například houbová nebo rajská. Oblíbeným je i smažený vepřový řízek nebo smažený sýr. „Vepřové řízky dělám tak, jak jsem se je naučila v Česku, a celé rodině chutnají. Ale vepřové maso se dělá v obou zemích skoro stejně," konstatuje Kamila Žišková. „Slováci však mají mnohem raději než Češi kyselé zelí, také se tam hodně jí saláty a ryby," dodává jihlavská rodačka.

Mezi drůbeží má ve slovenské kuchyni jasnou převahu kuřecí maso, ovšem velmi oblíbená je také pečená husa. Ta se však nepodává s knedlíky, ale spíše s lokšemi (bramborovými plackami). Na rozdíl od českých zvyklostí není na Slovensku běžné konzumovat jako hlavní chod sladká jídla, jež jsou považována jen za dezert.

A Slováci podobně jako Češi milují pivo. „Pivo tam pijí hodně," pokyvuje hlavou Kamila Žišková.

A slovenská piva se točí i v českých hospodách…

ROMAN STREICHSBIER

Autor: Redakce

27.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pálovice.
6

V odlehlých vsích zvítězil Okamura. Moc jiných politiků se tam nehrnulo

Nová poslankyně za hnutí ANO na Vysočině Monika Oborná. Je jí 28 let a je z Náměště nad Oslavou.

Je to úžasný výsledek, který jsme na Vysočině nečekali, říká nová poslankyně ANO

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Vysočina - Politici a odborníci z Kraje Vysočina komentují výsledky voleb

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení